22 C 100/2023-20 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] Částky 13 000 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 6 240 Kč jako poplatku za poskytnutí zápůjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 676 Kč za prodlení se zaplacením poskytnuté zápůjčky, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce. Dále se žalobkyně domáhala částky 2 500 Kč za 5 písemných upomínek po 500 Kč podle čl. 2 smlouvy o zápůjčce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující: Z písemné smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] do 2 dnů od účinnosti smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 6 240 Kč. Zápůjční sazba činila 0 % a ve smlouvě byly dále vymezeny podmínky mj. splacení zápůjčky, následky prodlení s vrácením zápůjčky a možnosti ukončení smlouvy. Smlouva nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, pouze je uvedeno číslo PIN kódu [číslo] a čas [datum], 09:49:25. Žalobkyně k procesu uzavření smlouvy dále uvedla, že žalovaný si na internetových stránkách žalobkyně nejprve sám zvolil splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil na webové stránce žalobkyně žádost o poskytnutí půjčky včetně tel. č. a emailové adresy. Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zaslala žalovanému na sdělené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že uvedený PIN je prostým elektronickým podpisem podle § 7 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne [datum] byla na účet žalobkyně poukázána částka 1 Kč z účtu žalovaného s názvem [jméno] [příjmení], č. [bankovní účet] vedeného u banky [právnická osoba] Jako v. s. bylo uvedené rodné číslo žalovaného. 6. Z potvrzení o platbě vystaveného [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala na účet č. [bankovní účet] částku 13 000 Kč. 7. Písemnými upomínkami ze dne [datum], [datum], 13. 7. [číslo] [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (viz upomínky žalobkyně). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o možném soudní řízení v případě nezaplacení dlužné částky (viz písemná upomínka ze dne [datum]). 8. Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně poskytla na účet č. [bankovní účet] vedený pod jménem žalovaného částku 13 000 Kč. Tato částka byla poskytnuta poté, co prostřednictvím internetových stránek žalobkyně obdržela žádost o poskytnutí úvěru v žalované výši, na oznámené telefonní číslo byl zaslán PIN kód, který byl druhou stranou potvrzen. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 11. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 104 z. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 13. Podle § 110 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 16. Podle § 7 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 17. Tvrdí-li žalobkyně, že PIN je prostým elektronickým podpisem splňujícím požadavky podle § 7 z. č. 297/2016 Sb., soud tuto shodu neshledal. PIN kód, který má nahrazovat podpis žalovaného, není ani jiným typem elektronického podpisu ve smyslu výše citovaného § 7 z. č. 297/2016 Sb., který by naplňoval požadavek rovněž § 562 o. z., resp. umožňoval zachycení obsahu právního jednání a určení osoby jednající, v tomto případě žalovaného. Nelze odhlédnout od možnosti, kdy s mobilním telefonem žalovaného bude disponovat jiná osoba, resp. jiná osoba než žalovaný by měla možnost„ podepsat“ zadáním PIN kódu předmětnou úvěrovou smlouvu namísto žalovaného. Nelze než dospět k závěru, že tato situace vylučuje určení osoby jednající ve smyslu § 562 o. z. Současně však není naplněn zákonný požadavek zachycení obsahu právního jednání, neboť formulář, resp, žalobkyní předložený písemným záznam smlouvy o zápůjčce neprokazuje, že právě listina o tomto obsahu měla být žalovaným akceptována. V souladu s výše uvedeným soud dospěl k závěru, že žalovaný předmětnou smlouvu nepodepsal, resp. smlouvě nebyla uzavřena v písemné formě. 18. Nedostatek písemné formy bez dalšího neznamená neplatnost či neuzavření smlouvy (viz § 104 z. o spotřebitelském úvěru), avšak v souladu s § 110 odst. 1 téhož zákona ve spojení s § 2395 o. z. lze žalobkyni přiznat pouze nárok na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba z důvodů výše uvedených zamítnuta, neboť k ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží (§ 110 odst. 1 uvedeného zákona). 19. O úroku z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 21. Původně byla žalovaná částka 22 416 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 13 000 Kč, tj. v rozsahu přibližně 58 % původního předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu (58 % - 42 %) má proto žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16 % vynaložených nákladů. 22. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč Celkem se jedná o náklady ve výši 2 000 Kč, když 16 % z této částky činí 320 Kč.