46 C 177/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 12 515 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 92,57 Kč za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 515 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] Úvěrovou smlouvu. K uzavření obou smluv mělo dojít prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný měl podle smlouvy žalobkyni vrátit poskytnutou částku, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč Částku 10 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně měl splatit úvěr do 30 dnů a tzv. korunovým odkladem si prodloužil splatnost úvěru o dalších 30 dnů Žalovaný dle žalobních tvrzení neuhradil nic (s výjimkou 1 Kč). Žalovaná částka 12 515 Kč se skládá neuhrazené jistiny ve výši 9 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 198 Kč, poplatků za SMS ve výši 98 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 990 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 600 Kč. Žalovaný byl k zaplacení vyzván předžalobní výzvou. 3. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyplývá, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že nemá děti, má příjem z pracovního poměru ve výši 26 000 Kč, žije sám a nemá splátky k jiným společnostem. Žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, neměl negativní zápis v NRKI a [příjmení] neměl exekuci dle databáze CRIBIS 6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u [anonymizována dvě slova] za měsíc řízen 2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek účtu činil 64 708,89 Kč a konečný zůstatek 14 246,99 Kč. Za měsíc říjen 2022 byla na účet připsána částka 33 876 Kč a odepsáno 84 337 Kč. Žalovaný dostal na účet zaplacenou platbu 26 042 Kč od [právnická osoba] REPUBLIC, představující patrně mzdu za měsíc září 2022 a invalidní důchod prvního stupně ve výši 7 834 Kč. Z blíže nezjištěného důvodu zaplatil třetí osobě 10 000 Kč a 5 500 Kč. [příjmení] plateb pak převedl na účet blíže nespecifikovaného příjemce. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy datované ke dni [datum] ([příjmení] žádosti [číslo]), předložených žalobkyní soud zjistil, že formulář a žalobkyní předložená smlouva nejsou vlastnoručně (ani zaručeným elektronickým podpisem) podepsány žalovaným. K uzavření smlouvy mělo dojít elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Z formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru a z textu úvěrové smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému částka 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 330 Kč a úvěr měl být splacen do 30 dnů. Roční úroková sazba byla ve smlouvě uvedena ve výši 48,3 %. 8. Z příkazu k úhradě vyplývá, že na účet žalovaného byla žalobkyní zaslána dne [datum] částka 10 000 Kč. 9. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný na úvěr čerpal částku 10 000 Kč, sám zaplatil 1 x 1 Kč, žalovanému byly účtovány poplatky a pokuty. 10. Z fotografie občanského průkazu žalovaného soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 11. Předžalobní výzva byla vystavena dne [datum] a dle podacího archu odeslána [datum]. 12. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 13. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 14. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 15. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 16. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 17. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 18. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 19. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 20. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal. 21. Ze smluvních podmínek a z dokladů o platbě 1 Kč vyplývá, že žalovaný smlouvu nepodepsal způsobem vyhovujícím zákonu. V případě dokladu o platbě 1 Kč není předně doložena autenticita, tedy není možné ověřit jaká osoba úkon (platbu) provedla – zda žalovaná nebo jen osoba disponující právy k účtu žalované. Především však není doložena integrita dokumentu – není možné prokázat, že od vytvoření elektronického podpisu k danému dokumentu nedošlo