46 C 32/2023-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 20 429 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 251,85 Kč za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 429 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] Úvěrovou smlouvu. K uzavření obou smluv mělo dojít prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Žalovaný měl podle smlouvy žalobkyni vrátit poskytnutou částku, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč Částku 15 000 Kč zaslala žalobkyně na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně měl splatit úvěr do 24 měsíců. Žalovaný dle žalobních tvrzení neuhradil nic. V důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaná částka 20 429 Kč se skládá neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatku za express výplatu 199 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl k zaplacení vyzván předžalobní výzvou. 3. Ohledně schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela především z vlastního statistického modelu, v rámci něhož bylo zjišťováno kreditní skóre žalovaného. Žalobkyně žalovaného prověřovala rovněž na základě údajů z registru NRKI a BRKI, [příjmení] a dále z Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (fikcí) adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z úvěrové zprávy ohledně žalovaného vyplývá, že žalovaný v minulosti opakovaně čerpal úvěry, v době žádosti o úvěr měl dva dosud nesplacené úvěry. Opakovaně mu bylo poskytnutí úvěru odmítnuto (šestkrát). 7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyplývá, že žalobkyně při poskytování úvěru vycházela z toho, že žalovaný nemá vyživovací povinnost, je zaměstnancem s příjmem 23 000 Kč, příjem jeho partnera měl činit 35 000 Kč. Žalovaný neměl splácet úvěry jiným společnostem, nebyl v insolvenci, neměl záznam v SOLUSu a nebyly proti němu vedeny exekuce. Splátky žalovaného jiným společnostem v NRKI činily 15 0002 Kč. Příjem partnera či partnerky žalovaného činil údajně 35 000 Kč. 8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z úvěrové smlouvy datované ke dni [datum] ([příjmení] žádosti [číslo]), předložených žalobkyní soud zjistil, že formulář a žalobkyní předložená smlouva nejsou vlastnoručně podepsány žalovaným. K uzavření smlouvy mělo dojít elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně. Z formuláře pro standardní informaci o spotřebitelském úvěru a z textu úvěrové smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému částka 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 495 Kč a úvěr měl být splacen do 24 měsíců. Roční úroková sazba byla ve smlouvě uvedena ve výši 49,10 %. 9. Z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného a z příkazu k úhradě vyplývá, že na účet žalovaného byla žalobkyní zaslána dne [datum] zaslána částka 15 000 Kč. 10. Z výpisu z běžného účtu za měsíc srpen 2019 vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že účet vykazoval záporný zůstatek. Z výpisu pak nevyplývá pravidelný příjem žalovaného ze zaměstnání. 11. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný na úvěr čerpal částku 15 000 Kč, avšak nesplatil nic, žalovanému byly účtovány poplatky a pokuty. 12. Z předložené fotografie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že údaje z občanského průkazu (jméno, rodné číslo, adresa pobytu, číslo [příjmení]) se shodují s údaji uvedenými ve smlouvě. 13. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení výzvami ze dne [datum] a [datum] (dle podacího archu odeslány [datum]). 14. Předžalobní výzva byla vystavena dne [datum]. Dle poštovního archu byla výzva odeslána [datum]. 15. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 18. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. 19. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014 (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. 20. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 21. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 22. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 23. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlo