46 C 36/2023-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 250 680,65 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Podle žaloby, žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši úvěrového rámce ve výši 250 000 Kč. Podle žaloby v průběhu úvěrového vztahu žalovaná čerpala celkem 250 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila 16 440 Kč. Protože žalovaná úvěr řádně nesplácela, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dopisem ze dne [datum]. Po zesplatnění dluhu neuhradila žalovaná žádnou splátku. Žalobou je požadována jistina ve výši 247 617,49 Kč, poplatek za pojištění 1 463,16 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč. Žalobou je rovněž požadován úrok kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 31 732,17 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši 8 119,48 Kč, jakož i úroky a úroky z prodlení od [datum]. 3. Ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že pracovníci žalobkyně zjišťovaly kreditní skóre žalované na základě zjištěných a ověřených údajů a nahlížením do registrů. Zohledňovala rovněž klientské informace žalované jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení rodinný stav, počet dětí apod. Rovněž je prováděna lustrace v úvěrových registrech. Žalobkyně zjištěné údaje zadala do interního systému a provedla skóring, na jehož základě byl žalované úvěr schválen. Pokud následně žalovaná přestala svůj úvěr splácet, došlo k tomu v důsledku změny poměrů. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že žalovaná s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě nevyjádřila. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena na adresu trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že žalovaná měla být vdaná, bydlela v podnájmu, měla dvě děti. Žalovaná měla mít příjem ve výši 25 000 Kč a její druh či manžel ve výši 28 000 Kč. Splátky jiným společnostem měly dosahovat 13 000 Kč měsíčně. Žalovaná neměla procházet databází [příjmení], v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí. 7. Z úvěrové smlouvy (flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]) soud zjistil, že žalovaná o sobě uvedla, že je vdaná, bydlí v podnájmu, má středoškolské vzdělání, má dvě děti, je zaměstnána ve [právnická osoba] s.r.o. v [obec] s čistým průměrným výdělkem ve výši 25 000 Kč. Ostatní členové domácnosti pak měli pobírat dalších 28 000 Kč. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši úvěrového limitu 250 000 Kč Smlouva není žalovanou podepsána, je na ní pouze vytištěno [číslo]. 8. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 12. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 13. V projednávané věci samotné uvedení čísla [číslo] nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě. 14. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaná nepodepsala. 15. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovanou nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalované k tíži. 16. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta se podává, že žalovaná měla být vdaná, bydlela v podnájmu, měla dvě děti. Žalovaná měla mít příjem ve výši 25 000 Kč a její druh či manžel ve výši 28 000 Kč. Splátky jiným společnostem měly dosahovat 13 000 Kč měsíčně. Žalovaná neměla procházet databází [příjmení], v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí. 17. Z přehledu platební historie vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr ve výši celkem 250 000 Kč, avšak dle záznamů splatila pouze 16 440 Kč. 18. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě všech úvěrů do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle dokladu o odeslání byla výzva odeslána dne [datum]. 19. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do sedmi dnů. Dle dokladu o odeslání byla výzva odeslána dne [datum]. 20. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 22. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskyto