46 C 48/2023-25 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 52 933,67 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Podle žaloby, právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru (Smlouva o hotovostním úvěru [číslo]). Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost úvěr ve výši 80 000 Kč. Za poskytnutí úvěru byl účtován poplatek ve výši 1 600 Kč. Úvěr měl žalovaný splatit v měsíčních splátkách, přičemž žalované uhradil celkem 56 680 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, účtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokuty ve výši 3 x 500 Kč (celkem 1 500 Kč) a následně přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru výzvou ze dne [datum]. Žalobou je požadována jistina ve výši 49 646,50 Kč, úroky ke dni zesplatnění ve výši 1 787,17 Kč a smluvní pokuty 1 500 Kč. Žalobou je rovněž požadován úrok z prodlení kapitalizovaný od [datum] a úrok od [datum]. 3. Ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že nevycházela jen z údajů žalovaného, ale žalovaný jí předložil rovněž doklady totožnosti, výpis z bankovního účtu, žalovaný deklaroval výši průměrného měsíčního příjmu [částka], z čehož čistý příjem od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] činil [částka]. Žalovaný byl rozvedený a měl jednu vyživovací povinnost. Výše pravidelných měsíčních výdajů činila [částka]. [příjmení] úvěrových registrů předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovaného lustrací v databázi SOLUS. O úvěruschopnosti žalovaného podle žalobkyně nebyly pochybnosti. 4. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že žalovaný s takovým postupem souhlasí, když se k jemu zaslané výzvě nevyjádřil. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena na adresu stávajícího i dřívějšího trvalého pobytu zjištěnou z centrální evidence obyvatel, kde však nemá ani schránku. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne [datum] je patrné, že smlouva není žalovaným podepsána. [obec] podpisu žalovaného je na smlouvě uveden„ SMS kód“ [číslo]. Dle splátkového kalendáře měl žalovaný úvěr splatit 84 měsíčními splátkami po 1 377 Kč. 7. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/212 Sb.) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 11. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem, tj. v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS. 12. V projednávané věci samotné uvedení„ SMS kódu“ nesplňuje žádnou z náležitostí elektronického podpisu a to ani prostého elektronického podpisu, když nelze ani dovodit, že by byl či mohl být přiřaditelný ke konkrétní listině ani ke konkrétní osobě. 13. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané„ smlouvy o úvěru“ skutečně došlo. Naopak, ve věci je prokázáno, že smlouva mezi účastníky uzavřena nebyla, když písemnou smlouvu žalovaný nepodepsal. 14. Jen na okraj a pro úplnost soud připomíná, že skutečnost, že žalobkyně tvrdí, že přistoupila k uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným nezákonně (nikoliv v zákonem předepsané písemné formě), tedy v rozporu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, nemůže být žalovanému k tíži. 15. Dle karty žalovaného žalovaný uvedl, že příjmy od zaměstnavatele [právnická osoba] činí [částka] měsíčně a jeho výdaje představuje částka 20 000 Kč, náklady na bydlení měly dosahovat 5 500 Kč a celkové příjmy domácnosti 43 000 Kč měsíčně. 16. Z výpisu z účtu vyplýval nízký zůstatek ve výši 15 581 Kč, ale i to, že žalovaný splácel dřívější závazky, vydával prostředky na hazard [webová adresa], [webová adresa]) nebo že skutečná výše nákladů na nájem činila 7 760 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného je přitom zřejmé, že žalovaný nehospodařil s dostatečnou rezervou. 17. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byla v minulosti nařízena řada exekucí a bylo proti němu vedeno několik nalézacích řízení (č.l. 13 a 15). <b>18. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.</b> 19. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 20. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevn