50 C 111/2023-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 47 595,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 30. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný úvěr převzal a zavázal se ho uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč a smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně prostřednictvím 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 006 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 29 174 Kč. Jelikož žalovaný porušil smluvní povinnosti, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 26. 10. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbývající výši 44 697,71 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč a smluvního úroku v kapitalizované výši 1 397,59 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhradit smluvní úrok ve výši 9,49 % ročně z dlužné jistiny od 26. 10. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 27 10 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 12. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč a smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně prostřednictvím 84 měsíčních splátek ve výši 1 006 Kč vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Splatnost úvěru byla stanovena ke dni 20. 1. 2027. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku nebo platbu. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěru se podává, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem 29 000 Kč měsíčně. Bydlel ve vlastním bytě nebo domě, náklady činily celkem 18 000 Kč z toho na bydlení 6 500 Kč. Na splátkách úvěrů žalovaný hradil 3 457 Kč. 7. Potvrzení ze dne 27. 10. 2022 prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě o úvěru poukázána dne 30. 12. 2019 částka 60 000 Kč. 8. Z výpisu osobního účtu žalovaného [číslo] [bankovní účet] za období od 1. 9. 2019 do 29. 12. 2019 vyplývá konečný zůstatek na účtu ve výši 4 338 Kč. Po celou dobu byla na tento účet žalovanému poukazována mzda, byly z něho hrazeny výdaje žalovaného včetně nájemného ve výši 7 760 Kč měsíčně. 9. Kopie občanského průkazu potvrzuje, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila totožnost žalovaného. 10. Ze ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 26. 10. 2022, včetně dokladu o odeslání ze dne 27. 10. 2022, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 47 595,30 Kč ve lhůtě do 10 dnů. 11. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2022 včetně dokladu o odeslání ze dne 6. 12. 2022 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 12. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 21. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 22. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se ji uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč a smluvním úrokem ve výši 9,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 29 174 Kč. 23. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, žalobkyně poskytne žalovanému úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazek ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. Soud má dále za to, že žalobkyně prokázala dostatečné splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Pokud se žalovaný dostal po více než 2 letech od uzavření smlouvy o úvěru do platebních potíží, je s ohledem na splnění shora uvedené povinnosti banky irelevantní. 24. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.). 25. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 3 020 Kč dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 9 060 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 091,60 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 905 Kč, tj. celkem 13 956,60 Kč. 26. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.