50 C 134/2022-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne 4. 10. 2022 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky celkem 49 000 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Na žalobkyni žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. 2. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 21. 1. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peníze v celkové výši 15 000 Kč, a to za odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, úrok ve výši 3 000 Kč (dále jen„ Smlouva 1“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních splátkách po 450 Kč, poslední splátka byla stanovena na 16. 3. 2021. Žalovaná uhradila částku 11 850 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, po splatnosti poslední splátky dne 16. 3. 2021 se staly splatnými všechny neuhrazené splátky, žalovaná se tak dostala s jejich splacením do prodlení, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé nesplacené částky, a to až do její zaplacení. Žalobkyně žalobou požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 11 783,33 Kč, kapitalizovaný úrok 2 388,51Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 802 Kč, poplatek za administrativní činnost 0 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 3 366,67 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od 8. 1. 2022 (den následující po postoupení pohledávky na žalobkyni) do zaplacení. Kapitalizace příslušenství je za dobu od 17. 3. 2021 do data postoupení pohledávky 7. 3. 2022. 3. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 10. 4. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peníze v celkové výši 21 000 Kč, a to za odměnu za administrativní činnost 4 200 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 11 970 Kč, úrok ve výši 3 570 Kč (dále jen„ Smlouva 2“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaná zavázala zaplatit v 80týdenních splátkách po 510 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 10. 2021. Žalovaná uhradila částku 6 890 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, po splatnosti poslední splátky dne 23. 10. 2021 se staly splatnými všechny neuhrazené splátky, žalovaná se tak dostala s jejich splacením do prodlení, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé nesplacené částky, a to až do jejího zaplacení. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 21 000 Kč, kapitalizovaný úrok 909,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 381,79 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 974,68 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 9 875,32 Kč, nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od 8. 1. 2022 (den následující po postoupení pohledávky na žalobkyni) do zaplacení. Kapitalizace příslušenství je za dobu od 23. 10. 2021 do data postoupení pohledávky 7. 3. 2022. 4. Právní předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Za tímto účelem získala potřebné informace přímo od žalované, zejména pak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Informace, spolu s předloženými doklady od žalované byly zaneseny v zákaznické kartě. Z informací od žalované zjistila, že její měsíční příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou je ve výši 13 559 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčky, respektive zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná také výslovně prohlásila, že jí dodané informace jsou pravdivé a přesné. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně shora uvedenými činnostmi splnila svoji povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. 5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 7. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne 21. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že má pravidelný měsíční příjem 13 374 Kč. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce 2 588 Kč jako poměrná část ve výši 25 %, osobní výdaje 4 500 Kč, ostatní výdaje 0 Kč, celkem měsíční výdaje ve výši 7 080 Kč. Volné prostředky byly uvedeny ve výši 6 286 Kč. Žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní, podnájemní smlouvu. 9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 21. 1. 2020, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 3 000 Kč. Ve smlouvě byl žalované předepsán administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 60týdenních splátkách po 450 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na tento úvěr zaplatila celkem 11 850 Kč. 10. Z karty zákazníka, žádosti o úvěr, ze dne 9. 4. 2020, soud zjistil, že žalovaná ke dni podpisu žádosti požádala u právní předchůdkyně žalobkyně o poskytnutí hotovostního úvěru ve výši 21 000 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že má pravidelný měsíční příjem 13 559 Kč. Výdaje žalované za bydlení byly uvedeny v částce 2 588 Kč jako poměrná část ve výši 25 %, osobní výdaje 4 500 Kč, ostatní výdaje 0 Kč, splátky úvěrů 1 800 Kč, celkem měsíční výdaje ve výši 8 888 Kč. Volné prostředky byly uvedeny ve výši 4 671 Kč. Žalovaná předložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, nájemní, podnájemní smlouvu. 11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 10. 4. 2020, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 21 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 3 570 Kč. Ve smlouvě byl žalované předepsán administrativní poplatek ve výši 4 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 11 970 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr v 80týdenních splátkách po 510 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na tento úvěr zaplatila celkem 6 890 Kč. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a z oznámení postoupení ze dne 3. 2. 2022, je zřejmé, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala oznámení o postoupení pohledávky a vyzvala ji k zaplacení částky 50 400 Kč ve lhůtě do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávky. Oznámení bylo žalované zasláno dne 4. 2. 2022, na adresu uvedenou ve Smlouvách, jak soud zjistil z předloženého podacího lístku. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 56 150,64 Kč ve lhůtě do 29. 4. 2022. 14. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smluv, na základě kterých byl žalované poskytnut, ve dvou případech, spotřebitelský úvěr. Z podkladů pro soudní řízení je patrné, že v důsledku nepravidelného splácení úvěru došlo k prodlení žalované s jejich splácením. 15. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014) a zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru. 16. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 17. Z tvrzení žalobkyně, především pak z listin předložených žalobkyní k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované soud zjistil, že věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované na základě lustrace v i