50 C 149/2023-27 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 26. 6. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 23 579,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve formě kontokorentu ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu s úroky a dalšími poplatky prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek v dohodnuté výši. Jelikož žalovaný splátky nehradil řádně a včas, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 14. 12. 2022 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 21 779,25 Kč, poplatků v celkové výši 1 800 Kč a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 593,11 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky 21 779,25 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 18. 5. 2022 a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 18. 5. 2022 vyplývá, že žalobkyně se zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na zřízeném bankovním účtu žalovaného s úvěrovým limitem do výše 18 000 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 21,99 % ročně a smluvní úrok z prodlení pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit poplatky, jejichž výše je stanovena sazebníkem. 6. Z poštovních poukázek se podává, že žalovanému byl za období od března do května 2022 vyplácen invalidní důchod ve výši 11 559 Kč měsíčně. 7. Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 16. 12. 2022 vyplývá zesplatnění dlužné částky ke dni 14. 12. 2022. 8. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný ke dni 28. 4. 2023 dlužil celkem 24 689,05 Kč, z toho na jistině 21 779,25 Kč, na úrocích 1 109,80 Kč, na poplatcích, pojištění a smluvní pokutě 1 800 Kč. 9. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2023 a předloženého podacího archu ze dne 1. 6. 2023 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 10. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014). 11. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně žalovanému na základě Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 18. 5. 2022 zřídla běžný účet, zároveň se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě povoleného debetu na tomto běžném účtu do výše limitu 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se smluvním úrokem v dohodnuté výši. Žalovaný ani přes upomínky dlužnou částku neuhradil. 21. Zákonná úprava smlouvy o úvěru a poskytnutí bankovních služeb spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Stejně se tak smluvní strany dohodly na vedení běžného účtu a na tom, že žalovaný na účtu bude mít dostatek prostředků na úhradu poplatků banky. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazky ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr a vést běžný účet, byly splněny a zároveň bylo prokázáno, že závazky ze strany žalovaného poskytnutý úvěr a vzniklý nepovolený debet na účtu, řádně a včas splatit splněn nebyl. 22. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (viz výrok I.). 23. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 944 Kč, tj. celkem 2 396 Kč. 24. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.