60 C 142/2023-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně domáhala se žalobou zaplacení částky 22 200 Kč jako součtu dlužné jistiny ze smlouvy o zápůjčce a poplatku za zapůjčení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty. Nadto žalobkyně po žalovaném žalobou požadovala náhradu nákladů spojených s upomínáním. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému finanční částku, která byla žalovanému převedena na bankovní účet, jenž sám ve smlouvě označil. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek, taktéž sjednaní ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Na výzvy žalobkyně neodpověděl. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K nařízenému jednání dne [datum] se nedostavil. Platnost smluvního ujednání ze dne [datum] ani výši žalobou uplatněných pohledávek za trvání řízení nijak nezpochybnil. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání dne [datum]. 3. Dokazování soud provedl důkazy listinnými. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 15 000 Kč proti povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 200 Kč, zápůjční úroková sazba činí 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku společně s poplatkem ve třech pravidelných, rovnoměrných splátkách. 5. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, jaké požadavky má žalobkyně na poskytování bezhotovostních zápůjček a jaké sankce jsou spojeny s nedodržením smluvních podmínek. 6. Z výpisu z běžného účtu [bankovní účet] ze dne [datum], který si soud vyžádal od [právnická osoba], soud zjistil, že žalovanému byla na účet od žalobkyně připsána částka 15 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s poznámkou: AV Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od [anonymizována dvě slova]. Částka byla na účet žalovaného připsána dne [datum]. 7. Z kopie upomínek zaslaných žalovanému soud zjistil, že žalobkyně celkem pětkrát žalovaného upomenula na dlužnou splátku peněžité zápůjčky. Upomínky nesou datum [datum]; [datum]; [datum]; [datum]; [datum]. Žalobkyně postupně informovala žalovaného o tom, že mu byl zesplatněn celý úvěr a dále se s ním žalobkyně pokusila uzavřít smír. 8. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně tohoto dne podala k doručování předžalobní upomínku žalovanému. 9. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum] soud zjistil, že byla předloženy žalobkyní k prokázání skutečnosti, že před poskytnutím peněžité zápůjčky dostatečným způsobem ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Jedná se o oznámení, že od ledna 2021 bude žalovanému vyplácen důchod ve výši 20 073 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě předmětné částky spolu s upozorněním, že věc bude řešena soudně, pokud se tak nestane. 11. Soud má takto za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila a soudu doložila se zřetelem k ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“), o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně provedla zjištění schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr i dotazem na jeho pravidelné měsíční výdaje, kdy tuto informaci jí žalovaný poskytl. Pro případ prodlení se splácením půjčky se účastníci dohodli v rámci uzavřené smlouvy na smluvní pokutě a poplatku za náklady na upomínání. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč, které byly žalovanému převedeny na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný byl k úhradě dluhu pravidelně žalobkyní upomínán. 12. Při rozhodování soud vycházel z následujících ustanovení. 13. Dle § 2395 č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 15. Dle § 561 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Dle § 2054 placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. 22. Dle § 17 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 23. Dle § 6 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. 24. Dle § 86 ZSU Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 25. Dle § 87 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode