61 C 200/2022-62 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2.11.2022 doplněné dne 16.12.2022 a 23.1.2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 42 198,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 2.1.2020 smlouvu o úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Úvěryschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní na základě výpisů z účtu žalovaného, interních databází, ISIR, CEE a MV ČR – databáze neplatných dokladů, databáze CRIF, CBCB, informací Českého statistického úřadu pro rok 2019 a 2020. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně v 40 měsíčních splátkách po 1 250 Kč, ke každému 20. dni v měsíci. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 20.11.2021 zesplatnila. Žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku 33 747,76 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny 42 198,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 762,27 Kč za období od 21.9.2021 do 25.9.2022 a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 099,54 Kč za období od 20.6.2021 do 25.9.2022. Dále se žalovaná domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 198,73 od 26.9.2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Smlouvu uzavřel na základě výhružky jeho matky. Matka zneužila jeho zdravotní stav. Po vyučení řádně pracoval a 1,5 roku řádně splácel. Poté byl dva roky bez práce, a proto nemohl splácet. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně, která souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 2.1.2020 Smlouvu o [anonymizována čtyři slova] – půjčka po ruce (viz smlouva), jejíž nedílnou součástí byly m.j. i obchodní podmínky (viz obchodní podmínky) a předsmluvní dokumentace (viz předsmluvní dokumentace). Dle této úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet žalobkyni spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně prostřednictvím splátek ve výši 1 250 Kč ke každému 20. dni v měsíci (viz úvěrová smlouva). Žalobkyně při posuzování úvěryschopnosti žalovaného vycházela z žádosti o poskytnutí úvěru (viz žádost o poskytnutí úvěru, viz data žádosti), dle které čistý příjem žalovaného činil 13 540 Kč čistého měsíčně. Výdaje žalovaného činily 1 000 Kč měsíčně. Dle výpisu z databáze Credit Bureau (viz výpis) žalovaný v lednu 2020 splácel dva dluhy z úvěrových smluv. Na první úvěr splácel částku 1 892 Kč měsíčně. S úhradou splátek nebyl v listopadu 2019 žalovaný v prodlení. Na jistinu úvěru se splátkou 1 892 Kč měsíčně zbývalo uhradit 79 298 Kč. Druhý splácený dluh představoval dluh z úvěru z kreditní karty s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. S úhradou splátek nebyl žalovaný v listopadu 2019 v prodlení. Dále žalovaný v říjnu 2019 (24.10.2019 a 29.10.2019) doplatil dva úvěry. Z informací Českého statistického úřadu pro rok 2019 a 2020 soud zjistil statistická data o výdajích domácnosti (viz informace Českého statistického úřadu). Z výpisů z účtu žalovaného za období od 25.9.2019 do 31.12.2021 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba], spol. s r.o. (viz výpisy). K datu 30.9.2019 byl účet žalovaného v debetu 18,94 Kč. Další platbou dne 15.10.2019 byla žalovanému na účet poukázána mzda ve výši 12 473 Kč. Dne 21.10.2019 bylo na účtu žalovaného 73,26 Kč. Dne 23.10.2019 byla na účet připsána částka ve výši 80 000 Kč. Dne 23.10.2019 žalovaný zaplatil z účtu částku 15 000 Kč. Dne 4.11.2019 byla na účtu žalovaného částka 3,89 Kč. Další platbou dne 18.11.2019 byla na účet žalovaného poukázána mzda ve výši 13 495 Kč a zaplacena částka 1 892 Kč. Ke dni 3.12.2019 činil zůstatek na účtu žalovaného mínus 25, 91 Kč. Další platbou ze dne 16.12.2019 byla na účet žalovaného poukázána mzda ve výši 12 538 Kč a zaplacena částka 1 892 Kč. Ke dni 31.12.2019 činil zůstatek na účtu 37,50 Kč. Dne 2.1.2020 byla na účet žalovaného připsána částka 50 000 Kč. Dne 15.1.2020 činil zůstatek na účtu žalovaného 9 737,50 Kč. Dne 16.1.2020 byla žalovanému na účet poukázána mzda ve výši 12 927 Kč. Konečný zůstatek na účtu ke dni 31.1.2020 činil 187,41 Kč (viz výpisy z účtu). Z historie splácení úvěru včetně historie prokazující vznik úroku z prodlení v průběhu splácení úvěru soud seznal, že žalovaný se dostal poprvé do prodlení se splácením úvěru v květnu 2020 a poté opakovaně od února 2021, kdy jen v březnu 2021 a v červnu 2021 žalovaný dluh na úrocích splatil (viz 2x platební historie). Z platební historie splácení úvěru [číslo] žalovaným soud nahlédl, že žalovaný splácel na úvěr od listopadu 2019 částku 1 892 Kč měsíčně. Od února 2021 se žalovaný dostal se splácením úvěru do prodlení (viz platební historie). Z platební historie splácení úvěru č. [anonymizováno] [rok] žalovaným soud nahlédl, že žalovaný od října 2019 do prosince 2019 splácel úvěr ve výši 500 – 1 000 Kč měsíčně. Dne 24.10.2019 byla na úvěr připsána částka 15 000 Kč (viz platební historie). Od února 2021 se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek (viz platební historie). Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 1.12.2021, č.j. [číslo jednací] bylo žalovanému uloženo zaplatit bance [anonymizována čtyři slova] částku 61 135 Kč s příslušenstvím. Dle odůvodnění rozsudku žalovaný uzavřel s bankou dne 30.3.2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný čerpal ke dni 7.12.2020 částku v celkové výši 44 223 Kč. V důsledku prodlení žalovaného banka od smlouvy odstoupila dne 24.6.2021. Dále žalovaný uzavřel s bankou dne 21.10.2019 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 80 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 72 splátkách po 1 892 Kč měsíčně, počínaje listopadem 2019. V důsledku prodlení žalovaného banka od smlouvy odstoupila dne 24.6.2021 (viz rozsudek). Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upomínám o úhradu dlužných splátek (viz 1. upomínka, viz 1.výzva, viz 2. výzva, viz poslední výzva, viz doklad o nepřevzetí zásilky – dodejka). Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobkyně úvěr dne 22.11.2021 zesplatnila (viz oznámení o zesplatnění úvěru, viz doklad o doručení – dodejka). Žalovaný byl dne 6.10.2022 vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání – poštovní podací arch). 5. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně na provedení důkazu žalobce historií transakcí z účtu žalovaného za období, které předchází k 25. 9. 2019. Pro posouzení úvěryschopnosti jsou rozhodující měsíce bezprostředně předcházející uzavření úvěrové smlouvy, neboť majetková situace žalovaného se může v průběhu delšího období měnit a po žalobkyni tak nelze požadovat, aby posuzovala úvěryschopnost žalovaného v dlouhém časovém horizontu před uzavřením úvěrové smlouvy. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou