15 C 353/2021-52 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou ze dne 26.10.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 14 935,90 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Dále se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 13 499 Kč od 13.7.2014 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Soud vyzval žalobce a žalovaného, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný a žalobce ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s navrhovaným postupem soudu souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 4. Podáním ze dne 1.11.2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 436,90 Kč a 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 13 499 Kč od 13.7.2014 do zaplacení. Uvedl, že v mezidobí bylo zjištěno, že pro postup žalovaného při uzavírání smlouvy [číslo] podal žalobce trestní oznámení a připojil se s nárokem na náhradu škody. Dne 29.10.2014 byl vydán Okresním soudem v Náchodě trestní příkaz č.j. [číslo jednací], kterým byl žalovaný odsouzena za přečin úvěrového podvodu dle ust. § 211 odst. 1 trestního zákona, který spáchal mimo jiné tak, že dne 24.2.2014 v [obec] u prodejce [jméno] [příjmení], na ul. [ulice a číslo], při sjednání úvěrové smlouvy se společností [právnická osoba], [IČO], v rozporu se skutečností uvedl, že je OSVČ s čistým hlavním příjmem ve výši 21.000,00 Kč, ačkoli dle potvrzení OSSZ Náchod byl v evidenci jako OSVČ pouze v době od 1.4.2010 do 31.10.2010, a ke dni 24.2.2014 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce České republiky v [obec], čímž dosáhl uzavření úvěrové smlouvy [číslo] poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 13.499,00 Kč na nákup elektrotechniky, který se zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 1.033,00 Kč, avšak dosud neuhradil žádnou splátku, čímž společnosti [právnická osoba] způsobil škodu ve výši nejméně 13.499,00 Kč. Za tento svůj čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 13.11.2014. Žalobce vzal proto zpět co do částky 202,50 Kč představující dlužné splátky pojištění, částky 367,89 Kč představující smluvní pokutu za porušení povinnosti řádně splácet úvěr, částky 866,51 Kč představující dlužné běžné úroky vyčíslené ke dni odstoupení a výše uvedeného zákonného úroku z prodlení. Žalobce se tak nadále domáhal na žalovaném uhrazení částky 13 499 Kč dle ustanovení § 2894 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Vzhledem k výše uvedenému částečnému zpětvzetí žaloby žalobcem, soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení do této části zastavil (výrok I. rozsudku). 6. Soud provedl dokazování těmito listinami – Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] odstoupením od smlouvy o úvěru ze dne 21.7.2014 a ze dne 4.9.2020, podacím archem, přehledem plateb žalovaného a přehledem finančních operací, trestním příkazem č.j. [číslo jednací] Tyto listiny prokazují, že žalovaný (v trestním řízení obviněný) byl trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29.10.2014, č.j. [číslo jednací] mimo jiné uznán vinným, že dne 24.2.2014 v [obec] u prodejce [jméno] [příjmení], na ul. [ulice a číslo], při sjednávání úvěrové smlouvy. [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], v rozporu se skutečností uvedl, že je OSVČ s čistým hlavním příjmem ve výši 21.000 Kč, ačkoliv dle potvrzení OSSZ Náchod byl v evidenci jako OSVČ pouze v době od 1.4.2010 do 31.10.2010, a v ke dni 24.2.2014 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce České republiky v [obec], čímž dosáhl uzavření úvěrové smlouvy [číslo] poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 13.499 Kč na nákup elektrotechniky, který se zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 1.033 Kč, avšak dosud neuhradil žádnou splátku, čímž společnosti [právnická osoba] způsobil škoda ve výši nejméně 13.499 Kč Trestní příkaz nabyl právní moci dne 13.11.2014. 7. Podle ustanovení § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 8. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 9. Podle ustanovení § 2952 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 10. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl trestním příkazem ze dne 29.10.2014 uznán vinným, že dne 24.2.2014 v [obec] u prodejce [jméno] [příjmení], na ul. [ulice a číslo], při sjednávání úvěrové smlouvy. [číslo] se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], v rozporu se skutečností uvedl, že je OSVČ s čistým hlavním příjmem ve výši 21.000 Kč, ačkoliv dle potvrzení OSSZ Náchod byl v evidenci jako OSVČ pouze v době od [datum] do 31.10.2010, a v ke dni 24.2.2014 byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce České republiky v [obec], čímž dosáhl uzavření úvěrové smlouvy [číslo] poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 13.499 Kč na nákup elektrotechniky, který se zavázal splatit v 18 měsíčních splátkách po 1.033 Kč, avšak dosud neuhradil žádnou splátku, čímž společnosti [právnická osoba] způsobil škoda ve výši nejméně 13.499 Kč Trestní příkaz nabyl právní moci dne 13.11.2014. Žalovanému tak vznikla povinnost nahradit žalobci způsobenou škodu. Žalovaný tuto škodu ve výši 13 499 Kč však žalobci dosud neuhradil. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění svých povinností, soud žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř. podle kterého, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V daném případě byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 58,8 % - rozsudkem přiznaná částka 13 499 Kč. Naopak v části, ve které bylo řízení zastaveno (zastavení řízení zavinil žalobce), tedy v částce 1 436,90 Kč a 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 13 499 Kč od 13.7.2014 do zaplacení (pro účely výpočtu úspěchu a neúspěchu v věci vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku), byl žalobce neúspěšný (41,20 %). Celkové náklady řízení žalobce činily částku 4 872 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, a 1 úkon právní služby po 1 700 Kč dle § 14b odst. 3, § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – částečné zpětvzetí žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 režijního paušálu za 1 úkon právní pomoci po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH. Jelikož byl žalobce úspěšný ve výši 58,80 %, náleží mu náhrada nákladů řízení ve výši