64 C 15/2021-32 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 279 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že na základě zápisu o dohodě mezi Státním pozemkovým úřadem a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne 30. 6. 2021 bylo ve smyslu § 6 zákona č. 201/2002 Sb. sjednáno, že ve věci vymáhání pohledávky na neuhrazeném nájemném včetně příslušenství z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 5. 5. 2010 za žalovaným, bude v soudním nalézacím a případně exekučním řízení za Českou republiku namísto Státního pozemkového úřadu nadále jednat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Rozhodnutím generální ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne 7. 7. 2021, č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], bylo v souladu s ustanovením § 24 odst. 5) zákona č. 201/2002 Sb. určeno, že v dané právní věci bude namísto Územního pracoviště v hl. m. [obec] jednat před soudy Územní pracoviště [obec]. Pozemkový fond České republiky pronajal žalovanému nájemní smlouvou [číslo] ze dne 5. 5. 2010 pozemek v čl. I nájemní smlouvy, které se nacházení v k.ú. [obec]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, a to počínaje dnem 20. 5. 2010. Nájemné činilo částku 279 Kč a bylo splatné k datu 1. 10. běžného roku pozadu. Dnem 1. 1. 2013 se na základě § 4 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 503/2012 Sb.“) stal Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s pozemky ve vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 31. 12. 2012 náleželo právo správy Pozemkovému fondu České republiky. Na základě § 22 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. vstoupila dnem 1. 1. 2013 Česká republika do všech práv a povinností Pozemkového fondu České republiky a k výkonu těchto práv a povinností se příslušným stal Státní pozemkový úřad. Žalovaný neuhradil splátku nájemného ve výši 279 Kč splatnou k 1. 10. 2019. Žalobci tak vznikl nárok na uhrazení jedné roční splátky ve výši 279 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 279 Kč od 2. 10. 2019 do zaplacení. Žalobci tak nezbývá než vymáhat dluh soudní cestou. Žalobce (ve smyslu přísl. ustanovení zákona č. 219/2000 Sb. v platném znění) je povinen požadovat po žalované vedle zaplacení dlužné jistiny též úroky z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů, a to nájemní smlouvou. O zaplacení byl žalovaný upomínán. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Podle ust. § 2 201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.“), se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. V daném případě se žalovaná povinnost odvíjí od nájemní smlouvy, která splňuje náležitosti vyžadované právními předpisy pro to, aby se mohlo jednat o platnou smlouvu o nájmu. Žalobce tvrdí, že dlužné nájemné (jak je specifikováno výše) nebylo žalovaným zaplaceno. Podle procesní teorie přechází břemeno důkazní na žalovaného, je na něm, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dluh zanikl jedním ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a k existenci dlužné pohledávky nikterak nevyvrátil. Soud tedy uzavírá, že žalovaný neunesl v řízení břemeno důkazní a dluh tvrzený žalobcem trvá. Oprávněnost žalobního nároku ze smlouvy jednoznačně plyne, a proto soud žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena ze zákona (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) jako třídenní. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Náklady řízení tvoří v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání platebního rozkazu) dle ust. § 2 odst. 3 uváděné vyhlášky. Lhůta k plnění byla i v tomto případě stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku. 10. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek. Podle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění novel je ve sporu neúspěšný žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu. Jeho výše je dána sazebníkem SOP položka 1 bod 1 písm. a) téhož zákona.