64 C 19/2021-44 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 2. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaných zaplacení částky 4 180 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že Česká republika je vlastníkem pozemku, parcelní číslo KN [číslo], o výměře 68 m2, zahrada, v katastrálním území Vlkov u Jaroměře a obci [obec], jak je zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětný pozemek“). S předmětným pozemkem je oprávněna na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, hospodařit organizační složka státu – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to na základě Zápisu o předání majetku státu dle § 19 odst. 1zák. č. 219/2000 Sb., ke dni 27. 6. 2017. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky (každý o podílu ½) a současně trvalými uživateli sousední nemovitosti pozemku KN st. 51, zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Vlkov u Jaroměře a obci [obec], jak je zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo]. Tento pozemek přímo sousedí s předmětným pozemkem a tyto dva pozemky mají žalovaní společně oploceny, jsou veřejně nepřístupné a takto je také užívají jako jeden celek. Žalobce uvedl, že žalovaní užívali v období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2020 a dodnes užívají, pozemek KN [parcelní číslo] v obci [obec] a v katastrálním území Vlkov u Jaroměře, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] bez právního titulu (bez uzavřené nájemní smlouvy), přičemž za žalované období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2020 žalobci ničeho nezaplatili. Na tuto skutečnost byli žalovaní upozorněni dopisy ze dne 12. 2. 2020 (částka 2 290 Kč za období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2019 s datem splatnosti do 11. 3. 2020) a 19. 1. 2021 (částka 1 890 Kč za kalendářní rok 2020 s datem splatnosti do 18. 2. 2021), kdy byly žalobcem vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaní požadovanou částku žalobci do dnešního dne neuhradili. 3. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovali. 4. Soud vyzval účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaní ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů, výpisem z katastru nemovitostí. O zaplacení byli žalovaní upomínáni. 6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby. 7. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2 999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč Náklady řízení tvoří v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. částka 600 jako paušální náhrada za celkem dva úkony po 300 Kč (předžalobní výzva k plnění a vyhotovení a zaslání návrhu na vydání platebního rozkazu) dle ust. § 2 odst. 3 uváděné vyhlášky. Lhůta k plnění byla i v tomto případě stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku. 12. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek. Podle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění novel je ve sporu neúspěšný žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z návrhu. Jeho výše je dána sazebníkem SOP položka 1 bod 1 písm. a) téhož zákona.