64 C 23/2020-406 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaných zaplacení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedl, že Česká republika je vlastníkem pozemku, parcelní číslo st. [anonymizováno], o výměře [výměra], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž je umístěna stavba, budova s číslem popisným, [adresa], objekt k bydlení, v [katastrální uzemí] a obci [obec], jak je zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrálním pracovištěm Náchod (dále jen„ předmětný pozemek“). S předmětným pozemkem je oprávněna na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, hospodařit organizační složka státu – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, a to na základě Ohlášení příslušnosti hospodaření a majetkem státu ze dne [datum]. Místní příslušnost nadepsaného soudu žalobce odůvodňuje dle ust. § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky a současně trvalými uživateli stavby, označené jako budova s číslem popisným, [adresa], objekt k bydlení, stojící na předmětném pozemku ve vlastnictví žalobce, označeném jako p. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] a obci [obec], jak je zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrálním pracovištěm Náchod. Výše uvedená stavba a předmětný pozemek tvoří funkční celek, který je oplocen, veřejně nepřístupný a užíván výhradně žalovanými. Žalovaní předmětný pozemek bezdůvodně užívají v současnosti a užívali jej mimo jiné i v období od [datum] do [datum], tedy v období, za které je požadováno vydání bezdůvodného obohacení touto žalobou. Žalovaní výlučné užívání předmětného pozemku nijak nerozporovali, v minulosti měli i zájem o jeho odkup. Žalovaní na úhradu bezdůvodného obohacení uhradili pouze dvě částky, a to částku ve výši 5 778 Kč dne [datum], a částku ve výši 2 889 Kč dne [datum]. Žalovaní užívali a užívají předmětný pozemek ve vlastnictví žalobce bez právního titulu a bezdůvodně se tím obohacovali a obohacují dodnes na úkor žalobce. Současně platí, že pozemek, je-li zastavěn stavbou cizího vlastníka (stavbou spojenou se zemí pevným základem) a je užíván vlastníkem této stavby, je vlastník této stavby povinen hradit za užívání zastavěného pozemku odpovídající úhradu (nájemné, příp. bezdůvodné obohacení) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1051/2005. Bezdůvodné obohacení žalovaných spočívá v tom, že jejich dosavadní majetek se nezmenšil, třebaže by k tomu jinak došlo, kdyby byli své povinnosti plnili (jednali v souladu se zákonem), tedy kdyby měli k předmětnému pozemku sjednán nájemní vztah a hradili řádně nájemné. V souladu s ustanovením § 2991 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, žalovaní byli a jsou povinni vydat bezdůvodné obohacení tomu, na jehož úkor bylo získáno – tedy žalobci jako vlastníku předmětných pozemků, které jsou užívané bez právního důvodu žalovanými. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobce vycházel ze zpracovaného znaleckého posudku, vyhotoveného pro účely stanovení obvyklé ceny v roce 2016, kdy měli žalovaní zájem o odkup předmětného pozemku, tj. ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], zpracovaného soudním znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž jako adekvátní výši bezdůvodného obohacení požaduje žalobce ze stanovené obvyklé ceny ročně hodnotu ve výši 5 %, navyšovanou meziročně o výši inflace. Hodnota ve výši 5 % ročně ze stanovené obvyklé ceny, navyšovaná meziročně o inflaci (za rok 2018 ve výši 2,5 % a za rok 2019 ve výši 2,1 %), je standardním výpočtem prováděným za účelem zjištění obvyklého nájemného v místě a čase soudními znalci v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Od takto zjištěných částek byly odečteny dvě úhrady provedené žalovanými, a to úhrada ve výši 5 778 Kč dne [datum] a úhrada ve výši 2 889 Kč dne [datum]. Pokud by ovšem soud s takovým provedením vyčíslení bezdůvodného obohacení nesouhlasil, navrhuje žalobce v takovém případě soudu, aby za účelem vyčíslení bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ustanovil soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracování dodatku ke znaleckému posudku [číslo] ze dne [datum] právě o výši obvyklého nájemného předmětného pozemku za období od [datum] do [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzval proto žalobce žalované k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 57 893 Kč z titulu bezesmluvního užívání pozemku v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaní požadovanou částku v uvedené lhůtě žalobkyni neuhradili. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaní užívali v období od [datum] do [datum] pozemek p. č. st. [anonymizováno], v obci [obec] a v [katastrální uzemí], zapsaný na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrálním pracovištěm Náchod, bez právního titulu (bez uzavřené nájemní smlouvy), přičemž za užívání uvedeného pozemku žalobci uhradili pouze dvě částky, a to částku ve výši 5 778 Kč dne [datum] a částku ve výši 2 889 Kč dne [datum], čímž se bezdůvodně obohatili na úkor žalobce – bezdůvodné obohacení v celkové výši 57 893 Kč navzdory výzvě žalobce žalovaní dosud nevydali. Žalobci proto nezbývá než zajistit své právo na vydání bezdůvodného obohacení podáním žaloby. 2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili v rámci odporu proti platebnímu rozkazu tak, že žalobní tvrzení jsou nesporná ohledně jejich vlastnictví domu [adresa žalovaného a žalované] na pozemku označeném jako stavební parcela č. parc. st. [anonymizováno], k. ú. [obec] u [obec] v majetku ČR. Je zde třeba narovnat vztahy zastavění pozemku jejich stavbou, nicméně žaloba je nesprávná a pro žalované nepřijatelná. V celé věci nelze pominout historický kontext, který začal již před více než 20 lety. [adresa žalovaného a žalované] odkoupila [územní celek] smlouvou ze dne [datum] od [anonymizována tři slova] [obec]. Dne [datum] schválilo obecní zastupitelstvo prodej domu [adresa] žalovaným manželům, kteří dne [datum] uzavřeli s obcí [obec] smlouvu o smlouvě budoucí na uzavření kupní smlouvy. Dne [datum] (tedy před 22 lety) požádala [územní celek] úřad [obec] o převod pozemku č. parc. st. [anonymizováno] a pozemku [číslo] do majetku obce. Současně s tím byl přiložen geometrický plán na oddělení části pozemku č. parc. st. [anonymizováno] (oddělena část jako pozemek [parcelní číslo]), čímž došlo ke zmenšení pozemku z původní výměry. Oddělený pozemek byl bez jakýchkoliv průtahů převeden na [územní celek] s tím, že tehdejší Okresní úřad v [obec] přislíbil i převod pozemku pod stavbou domu [adresa]. Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva na prodej domu [adresa] žalovaným. Následně dne [datum] obdrželi žalovaní dopis Okresního úřadu v [obec], že užívají pozemek, kde se nachází jejich nemovitost, bez právního důvodu a současně byli informováni, že se nabízí možnost jeho odkoupení. Žalovaní potvrdili zájem o jeho odkoupení s tím, že po dalších jednáních byla (jako prozatímní) uzavřena dne [datum] nájemní smlouva na pozemek (smlouva na 1 rok), což se fakticky dále opakovalo až do roku 2016. Dne [datum] žalovaní opětovně požádali o odprodej pozemku do svého vlastnictví, přičemž jedinou reakcí byla úprava nájemného ke dni [datum]. V rámci reakce na dopis žalobce ohledně evidence vodních děl žalovaní opětovně žádali o odkup pozemku, na což neobdrželi žádnou reakci. Dne [datum] byl žalobcem zaslán návrh kupní smlouvy na prodej pozemku č. parc. st. [anonymizováno], přičemž výše kupní ceny [částka] byla stanovena znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], který tvoří současně podklad pro stanovení výše částky bezdůvodného obohacení v žalobě. Tento posudek považují žalovaní za neobjektivní, neboť při jeho zpracování byly pro srovnávací metodu buď z neznalosti, nebo účelově znalcem vybrány naprosto nejdražší nabízené pozemky v okolí [obec]. Nehledě k uvedenému znalec používá při srovnávací metodě pozemky nezastavěné, jejichž cena je především determinována svobodou kupce takový pozemek využít pro stavbu, jejíž limity jsou pouze rámcově dány platnou územně plánovací dokumentací v území. Tj. kupec takového pozemku kupuje s vizí realizace svého vlastního záměru. [příjmení] měl posudek znalce v případě žalovaných relevantní vypovídací hodnotu, musel by oceňovat pozemek zastavěný existentní stavbou jiného vlastníka. Je zcela nabíledni, že takový prodej v podstatě holého vlastnictví jen s eventuální vizí nájmu nelze srovnávat se zpeněžením zasíťovaného stavebního pozemku. To je natolik