10 C 327/2023-19 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 185 000 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že dne [datum] žalobce („ objednatel“) uzavřel se žalovaným („ zhotovitelem“) smlouvu o dílo, když předmětem této smlouvy bylo provedení rekonstrukce (opravy) v domě žalobce [adresa] [obec] za celkovou cenu díla [částka]. Žalobce prozatím zaplatil žalovanému částku 185 000 Kč (konkr. zálohu 125 000 Kč v den uzavření smlouvy o dílo, následně též zálohu 40 000 Kč dne [datum] a zálohu 20 000 Kč dne [datum]), přičemž tyto platba byly dle instrukce žalovaného uhrazeny vždy na bankovní účet spolupracovníka žalovaného [jméno] [příjmení]. Žalovaný do dnešního dne dílo neprovedl (tj. dílo nedokončil a nepředal je žalobci). Doba plnění nebyla přímo ve smlouvě ujednána, pak bylo tedy povinností žalovaného provést dílo v době přiměřené jeho povaze. V daném případě by doba k provedení díla dle žalobce evidentně nepřesáhla jeden kalendářní měsíc. Žalovaný veškerou komunikaci se žalobcem zcela přerušil v situaci, kdy byl žalobcem opakovaně upomínán o provedení díla. Žalovaný svůj smluvní závazek (provést dílo) řádně a včas nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobce poskytl žalovanému dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění smluvní povinnosti žalovaného (provést dílo) a to nejpozději do [datum]. Žalobce v předžalobní výzvě ze dne [datum] vyrozuměl žalovaného, že pro případ nesplnění základní smluvní povinnosti žalovaného provést dílo ani v dodatečné lhůtě do [datum] (vč.), žalobce tímto odstupuje z důvodu podstatného prodlení žalovaného s plněním uvedené smluvní povinnosti od předmětné smlouvy o dílo, a to s účinky ke dni [datum], přičemž požaduje vrácení poskytnutého plnění ve výši [částka]. Žalovaný na předžalobní výzvu (odstoupení od smlouvy) žalobce nijak nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se ani jedna ze stran nevyjádřila. Proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. V průběhu dokazování učinil osud ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaný jakožto zhotovitel se zavázal pro žalobce jakožto objednatele vykonat stavební práce, které jsou ve smlouvě specifikovány, a žalobce se zavázal za tyto práce žalovanému uhradit [částka], přičemž mezi stranami bylo dohodnuto, že záloha ve výši 125 000 Kč bude žalovanému uhrazena před provedenými pracemi a částka ve výši [částka] bude žalovanému zaplacena po provedení domluvených prací. 6. Výpisem z účtu žalobce bere soud za zjištěné, že dne [datum] byla žalovanému zaslána částka [částka] za zednické práce provedené žalovaným. 7. Z listiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobce o zálohu [částka], s tím že tato částka bude odečtena z částky [částka], která měla být uhrazen po provedení prací. 8. Z listiny ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný požádal žalobce o zálohu [částka], s tím že tato částka bude odečtena z částky [částka], která měla být uhrazen po provedení prací. 9. Předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] byla žalovanému zaslána do jeho datové schránky žalované dne [datum]. 10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 11. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 12. Žalobce jakožto objednatel se žalovaným, jakožto zhotovitelem uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení stavebních prací pro objednatele. Žalobce poskytl žalovanému zálohu v celkové výši [částka]. Žalovaný do dnešního dne neprovedl sjednané práce. 13. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný. 14. V daném případě byla smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 15. Podle § 2586 odst. 1 o. z., se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. 16. Podle § 2590 odst. 1 o. z., zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. 17. Podle § [číslo] odst. 2, není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele. 18. Podle § 2593 o. z., objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. 19. Podle ustanovení § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. 20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. 22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že si žalovaná u žalobkyně objednala vyhotovení díla, které ji následně bylo řádně předáno, avšak žalovaná neuhradila částku požadovanou žalobkyní. Žalované vznikla povinnost uhradit dlužnou částku a zaplatit úrok z prodlení. 24. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení 39 344 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 7 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – 8 500 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 25 500 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 39 344 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.