15 C 145/2023-116 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Dále žalobce požadoval na žalovaném zaplacení 15 % úroku z prodlení z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobce uvedl, že on a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitostí – pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen také„ předmětné nemovitosti“). Nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobce vlastní id. [anonymizováno] a žalovaný vlastní id. [anonymizováno]. Dále podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní [jméno] [příjmení], [datum narození], a podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Podíl o velikosti id. [anonymizováno] vlastní nejméně od [datum]. Žalobce je toho názoru, že žalovaný užívá bez právního důvodu předmětné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, neboť žalovaný užívá předmětné nemovitosti celé v jejich plném rozsahu, kdy v předmětném rodinném domě bydlí a užívá také přilehlou zahradu, kde má psa, a žalobce je tak vyloučen z užívání předmětných nemovitostí. V tomto ohledu je setrvale judikováno, že toto nadužívání má za následek povinnost žalovaného vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra, a to dle pravidel o bezdůvodném obohacení ve smyslu ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). K tomuto odkazuje žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Totožný závěr přijal Nejvyšší soud ČR, ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], v němž deklaroval, že„ za bezdůvodné obohacení v tomto smyslu se považuje ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo.“ Vedle ustálené judikatury Nejvyššího soudu se k tomuto výkladu přiklonil též Ústavní soud ČR ve svém usnesení sp. zn. IV. ÚS 1715/18 ze dne [datum], který se vyslovil, že po právní stránce lze aplikovat ust. § 2991 odst. 1, odst. 2 OZ Ústavní soud explicitně potvrdil, že se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě majetkového prospěchu získaného ušetřením sumy peněz, kterou měl stěžovatel zaplatit, ale nezaplatil. Žalovaný nemovitost nadužívá ode dne [datum], kdy žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitostem v rozsahu podílu id. [anonymizováno], a to až do současnosti. Žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] informoval, že má zájem nemovitosti užívat formou pronájmu třetím osobám a žádal o zpřístupnění nemovitosti. Tato výzva zůstala bez odezvy. Následně zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Co se týká stanovení výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti bez právního důvodu, vychází žalobkce také z ustálené judikatury. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], lze ji určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky). Žalobce má za to, že obvyklá cena za užívání id. [anonymizováno] předmětných nemovitostí činí v daném čase a místě 3 000 Kč měsíčně. Celková výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] tak činí celkem 18 000 Kč. Pro případ nesouhlasu se stanovením částky za užívání nemovitostí, žalobce navrhl, nechť je soudem ustanoven soudní znalec z oboru ekonomika, za účelem zjištění ceny. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum] v rámci odporu proti platebnímu rozkazu. Žalovaný uvedl, že potvrzuje, že je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí a to v rozsahu [anonymizováno]. Potvrdil, že žalobce vlastní ideální [anonymizováno] předmětných nemovitostí. Uvedl, že však každý spoluvlastník má právo k celé věci, toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Dále uvedl, že dům [adresa] je bývalým hostincem o zastavěné ploše cca [výměra]. Celková užitná plocha s podkrovím dosahuje odhadem cca [výměra]. V přízemí se nachází chodba, lokál, sál, šatna sálu, sociální zařízení a byt ve spadlé přístavbě. Celý objekt je desítky let v havarijním stavu a chátrá. Pouze zásluhou žalovaného a nezbytnou údržbou ještě celý nespadl. Žalovaný uvedl, že z celé výměry užívá k jeho provizornímu a velice skromnému bydlení jednu místnost a jedno sociální zařízení, které si sám a na své náklady k tomu uzpůsobil. Místnost vytápí krbovými kamny a sociální zařízení vybavil průtokovým ohřívačem. Žalovaný zdůraznil, že tento rozsah užívání předmětných nemovitostí v žádném případě nepřekračuje jeho třetinový podíl. Žalobci nic nebrání, aby dům užíval v rozsahu jeho podílu. [obec] je v něm pro všechny dost a volné prostory si k svému užívání muže žalobce přizpůsobit. Žalovaný dodal, že nesouhlasí s odhadovanou výší obvyklého nájemného 3 000 Kč měsíčně z ideální [anonymizováno], protože 30 000 Kč měsíčně by nikdo za užívání těchto nemovitostí neplatil. Navíc žalovaný v minulosti vynaložil nemalé náklady na nemovitosti, pravidelně seče a udržuje zahradu, což mu nikdo ze spoluvlastníků nehradil a nehradí. Žalovaný ještě dodal, že ke zbývajícím [anonymizováno] nemovitostí, které nejsou v jeho vlastnictví, mu svědčí nájemní právo. S vlastnicí celku nemovitostí [jméno] [příjmení] (matkou žalovaného) žalovaný dne [datum] uzavřel nájemní smlouvu, ve které mu byt a„ všechny prostory v domě a přilehlé pozemky“ přenechala do nájmu na dobu neurčitou. Tento nájemní vztah nezanikl v důsledku smrti matky žalovaného ani z žádného jiného důvodu. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] nemovitostí - pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [obec], [adresa] – objekt občanské vybavenosti, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [územní celek], vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je vlastníkem podílu o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Další podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a podíl o velikosti ideální [anonymizováno] na předmětných nemovitostech je ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]), kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]) a kupní smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu ke dni [datum]). Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě usnesení soudu o dědictví č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu a podacího archu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na skutečnost, že žalobce je vlastníkem ideální [anonymizováno] předmětných nemovitostí, které však na rozdíl od žalovaného neužívá. Žalobce se tedy na žalovaném domáhal vydání náhrady v ceně obvyklého nájemného v dané lokalitě za [anonymizováno] předmětných nemovitostí, kterou vyčíslil na 3 000 Kč/měsíc, a to počínaje od [datum]. 5. Z výzvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu a podacího archu [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce požádal žalovaného o sjednání termínu k prohlídce předmětných nemovitostí a k zajištění přístupu do nemovitosti. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona. 7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jakožto vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] na předmětných nemovitostech, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem všech prostor domu [adresa] v k.ú. [obec] a přilehlých pozemků ([číslo] v k.ú. [obec]). Nájemné bylo sjednáno na 1 Kč ročně a bylo splatné vždy do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního roku. 8. Z fotografie a mapy [číslo listu] a [anonymizováno] p.v. spisu soud zjistil, že mapa zachycuje polohu předmětných nemovitostí. Na fotografii je zachycena nemovitost [adresa] v k.ú. [obec], nemovitost je z vnějšího pohledu ve zchátralém stavu. Podél domu je umístěn plot s bránou. 9. Žalovaný na jednání soudu dne [datum] uvedl, že nemovitost m