10 C 286/2021-48 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 30. 10. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr společně s příslušenstvím 15 552 Kč, celkem tedy částku 34 552 Kč v měsíčních splátkách po 2 468 Kč. Splatnost úvěru byla smluvena k 30. 12. 2017. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, na svůj dluh uhradila toliko částku 22 800 Kč. Žalovaná tak byla od 31. 12. 2017 v prodlení s úhradou svého závazku, a v důsledku toho vzniklo původnímu věřiteli podle ustanovení článku 3, resp. 4 odst. 1 smlouvy právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 18. 1. 2021. Žalobkyně uplatňuje žalobou méně, než co bylo smlouvou o postoupení pohledávky na žalobkyni postoupeno a požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 6 834,92 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 6 834,92 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 605,41 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 908,53 Kč, náklady vynaložené na mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 279,19 Kč. Žalovaná byla upomínána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky naposledy výzvou ze dne 2. 6. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Ze žádosti o úvěru ze dne 30. 10. 2016 má soud prokázáno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 19 000 Kč splatného ve 14 měsíčních splátkách po 2 468 Kč s tím, že byl evidován příjem žalované ze zaměstnání ve výši 17 780 Kč, dále rodičovský příspěvek/výživné ve výši 1 750 Kč a ostatní státní příspěvky ve výši 4 500 Kč (celkem částka 24 030 Kč). Výdaje žalované byly evidovány na bydlení a energie ve výši 8 800 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady ve výši 7 350 Kč (celkem 16 150 Kč). Ve formuláři byla označena informace, že příjem byl doložen výplatními páskami a pracovnou smlouvou. Žalovaná uvedla, že je rozvedená a stará se o dítě ve věku 3+, bydlí v nájmu. 4. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně splátkového kalendáře má soud za prokázané, že se žalovaná seznámila před uzavřením smlouvy s podmínkami čerpání úvěru ve výši 19 000 Kč (výše splátky, kapitalizovaná výše úroku ve výši 1 829 Kč, úhrady za poskytnutý úvěr ve výši 7 600 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 373 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 750 Kč). Splátkový kalendář obsahoval informace o započítávání splátek na jistinu a ostatní příslušenství. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 10. 2016 má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byly sjednány podmínky čerpání úvěru ve výši 19 000 Kč. Žalovaná převzala částku 19 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy (dne 30. 10. 2016). Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky ve 14 měsíčních splátkách po 2 468 Kč spolu s poplatkem ve výši 15 522 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 1 829 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 600 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 373 Kč a inkaso plateb v hotovosti ve výši 4 750 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání, ve kterém se dlužník zavazoval uhradit věřiteli v případě porušení smluvních povinností smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z příslušné dlužné částky. 6. Z výzvy ke splátkové dohodě ze dne 8. 3. 2021 má soud prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 29 113,75 Kč najednou, případně k uzavření bezúročné splátkové dohody. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou, přičemž pohledávka za žalovanou byla v seznamu označena na řádku [číslo] číslem smlouvy [číslo]. 8. Z dokladu o zaplacení kupní ceny ze dne 6. 1. 2021 má soud prokázáno, že žalobkyně zaplatila k 30. 12. 2020 celou kupní cenu sjednanou ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 za postoupení pohledávek. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 8. 2. 2021 a ze dne 18. 1. 2021 a podacího archu ze dne 19. 1. 2021 má soud prokázáno, že žalovanému byla dne 19. 1. 2021 na adresu [adresa žalované], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky. 10. Z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky má soud prokázáno, že žalobkyně evidovala v souvislosti s uplatňováním pohledávky náklady spojené s odesláním obyčejného dopisu ze dne 8. 3. 2021 a pověření terénního pracovníka dne 8. 3. 2021 11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 6. 2021 a podacího archu ze dne 4. 6. 2021 má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou odeslanou dne 4. 6. 2021 na adresu [adresa žalované], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy [číslo] byla vyzvána ke splacení částky 28 999,23 Kč s příslušenstvím nejpozději do 10. 6. 2021 na účet žalobkyně. 12. Z nájemní smlouvy ze dne 24. 10. 2012 má soud prokázáno, že nájemné bylo sjednáno na částku 5 900 Kč měsíčně, zálohy na dodávky elektřiny činily částku 1 200 Kč, na plyn 940 Kč a vodné a stočné 300 Kč. 13. Z pracovní smlouvy ze dne 28. 9. 2015 vč. mzdového výměru má soud prokázáno, že žalobkyně byla zaměstnaná na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba] na pozici„ Operátor [anonymizována dvě slova]“ a měla sjednanou mzdu ve výši 23 000 Kč. 14. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 15. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 16. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne 30. 10. 2016, současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru