5 C 191/2021-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalované zaplacení částky 14.865 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2016. Na uvedený dluh žalovaná zaplatila jen částku 2.825 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 25. 6. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč od 26. 6. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalované. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.865 Kč. Po žalované tedy žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 14.865 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.314,70 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.310,30 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 240 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Ve smlouvě o půjčce žalovaná svým popisem potvrdila, že její úvěruschopnost byla právní předchůdkyní žalobkyně posuzována řádně, jí poskytnuté informace jsou pro tento účel dostatečné, úplné a pravdivé a současně je sama schopna posoudit, zda smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaná nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem republiky Černá Hora. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o zápůjčce, a to odkazem na ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české. 5. Z listiny označené jako smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala vrátit uvedené společnosti částku v celkové výši 17.690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč s tím, že první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 17.690 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.000 Kč zahrnovala též poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úrok ve výši 1.400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých výše úrokové sazby v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí 23,72 % p.a. Obsahem smluvních podmínek je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z pasu vydaného ke dni [datum] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením pas, výpis z účtu a pracovní smlouva/ŽL. Dále je zde uvedeno, že žalovaná žije u rodičů v rodinném domě a nemá žádné nezletilé děti. Žalovaná dále nevlastní automobil a nemá žádné další půjčky, či úvěry. Žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] jako kontrolorka těsnění. U kolonek označujících ověření zaměstnání není vyplněno ničeho. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 17.000 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 2.000 Kč, výdaje domácnosti 5.000 Kč a výdaje na telefon ve výši 500 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou. 8. Z přehledu splácení má soud prokázáno, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2. 825 Kč. A to dne 21. 5. 2015 částku 915 Kč, dne 22. 6. 2015 částku 610 Kč a dne 11. 2. 2019 částku 1.300 Kč. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 7. 1. 2020 na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k zaplacení dlužných částek a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávek. 10. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 11. 12. 2020 a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne 14. 12. 2020 na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 26. 12. 2020. 11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje