7 C 245/2021-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec] – [obec] zaplacení částky 43 080 Kč celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne 10.5.2019 mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit s spolu s částkou 5 000 Kč představující kapitalizovaný úrok, odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek v částce 10 000 Kč, a doplňkovou službou životního pojištění 600 Kč Tyto měl splatit v 60 týdenních splátkách po 760 Kč. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední dne 3.7.2020 Celkem zaplatil 2 520Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce 25 000 Kč, sjednaný úrok 3 186,68 Kč, poplatek 5 000 Kč za administrativní činnost a inkaso 9 333,32 Kč, životní pojištění 560Kč. Dále požaduje úrok v kapitalizované výši 2 568,42 Kč za období od 74.7.2020 a úrok z prodlení 1 122,92 Kč od téhož data do data postoupení pohledávky dne 15.1.2021 z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. K postoupení obou pohledávek na žalobkyni došlo dne 15.1.2021 a žalovaný byl o tomto vyrozuměn dopisem z téhož dne. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručitelnost zrušen. Ve věci nařídil jednání na den 30.11.2021, k němuž se žalobkyně omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. K žalobě se nijak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na jejímž základě měla společnost poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v celkové částce 45 600 spolu s úrokem v částce 5 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a nákladů za hotovostní výběr splátek 10 000 Kč. Dále si měl zvolit tzv. doplňkovou službu [anonymizována dvě slova] o životním pojištění, vyplnit a podepsat formulář o zařazení zákazníka do pojistného programu v částce 600 Kč Tyto měla splatit v 60 týdenních splátkách po [částka]. Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 2 podmínek. Výše úroku činila dle bodu 1.4. smlouvy 32,15% Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek. 4. Součástí smluvní dokumentace byla zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v den uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měl žalovaný bydlet jako nájemník, měla jedno nezaopatřené dítě, partnerku, neuvedl jiný závazek ze spotřebitelského úvěru u pr. předchůdkyně či jinde, za zaměstnavatele označil společnost [právnická osoba]. Výše příjmů byla zjištěna v částce [částka] a tyto údaje měly být ověřeny z výplatní pásky a pracovní smlouvy. Výdaje činily celkem [částka] a sestávaly z nákladů bydlení [částka], osobních výdajů [částka]. Další výdaje jako pojištění a nedoplatky daní byly uvedeny [částka]. Výše použitelného příjmu byla v tomto případě vypočtena na [částka]. 5. Žalobkyně k výzvě soudu doložila pracovní smlouvu žalovaného u firmy [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec] s datem počátku vzniku pracovního poměru dělník ve výrobě k 1.10.2009 a dodatku z 15.12.2010 o prodloužení pracovního poměru na dobu neurčitou. Dále výplatní pásky z 1-3/ 2019, dle kterých čistý příjem žalovaného po srážkách činil postupně v uvedených měsících 12 857 Kč, 12 857 Kč a 12 992 Kč. Z hrubé mzdy mu byly prováděny srážky označené jako ostatní výdaje v částkách 1 7182 Kč, 14 970 Kč a 17 102 Kč za uvedená období. Dále byla soudu předložena strana první podnájemní smlouvy bez uvedení data uzavřená mezi žalovaným a [jméno] a [jméno] [příjmení] o podnájmu bytu [anonymizováno] a [anonymizováno] v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec]. Z této smlouvy není zřejmá výše nájemného a úhrad z bytu. Jiné podklady ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedoložila. 6. Z úřední činnosti soudu vyplývá (lustrum věcí žalovaného v rejstříku), že v roce 2018 byla vůči žalovanému vedena exekuce pod sp.zn. [spisová značka], v roce 2019 další tři pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. 7. Mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla dle seznamu pohledávek i ta za žalovaným o 45 830 Kč. Žalovaný byl výzvou z 19.2.2021 vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k úhradě dluhu do 10 dní. Dopis mu byl doručován dne 22.2.2021 dle podacího lístku. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a podacího lístku pošty. 8. Žalobkyně se jednání neúčastnila, ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného závazek splácet absencí při jednání ve věci samé zmařila případnou poučovací povinnost soudu podle §118a odst. 1 či 3 o.s.ř., shodně i k případnému sjednání pojistného vztahu, kterou soud plní pouze při jednání. 9. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.). 10. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a poplatků, úroků ze smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne 15.1.2021, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele [právnická osoba] dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. 17. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními záv