7 C 295/2020-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne [datum] domáhala po žalované jako právní nástupkyně [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky [částka] od [datum]. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaná se současně zavázala ve 14 splátkách právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, dohromady tedy částku [částka] s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na den [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela právní předchůdkyně žalobkyně především z pravidelného a prokazatelného měsíčního příjmu po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalované jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění, splácení exekuce apod. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když dne [datum] žalované sjednaný úvěr poskytla, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila. Dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k postoupení pohledávky za žalovanou, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni na dlužné jistině částku [částka], dlužný úrok ve výši [částka], dlužný poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužný poplatek za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužný inkasní poplatek ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalované má pak žalobkyně kromě dlužné jistiny právo též na zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a byl proto zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná formou fikce souhlasu, dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba, spolu s výzvou k vyjádření, byla žalované doručena dne [datum], a to na adresu místa jejího trvalého pobytu, přičemž oznámení o doručení bylo následně do data [datum] vyvěšeno na úřední desce nadepsaného soudu. K žalobě se však žalovaná nijak nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci ve smyslu § 132 o. s. ř. provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené: 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná v hotovosti převzala v místě jejího bydliště, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala věřiteli vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši [částka], úhradou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasním poplatkem ve výši [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. 5. Z žádosti o úvěr má soud prokázáno, že totožnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřována z [číslo obč. průkazu]. Žalovaná v žádosti uvedla, že je invalidní důchodkyní, svůj příjem ve výši [částka] doložila výměrem invalidního důchodu ze dne [datum], celkovou finanční situaci pak výpisy z bankovního účtu za období od [datum] do [datum]. Příjem osoby žijící ve společné domácnosti ve výši [částka] byl ověřován z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení o výši invalidního důchodu ze dne [datum]. Celkové měsíční výdaje domácnosti zahrnující náklady na bydlení a energie ve výši [částka], náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka] a spoření/pojištění ve výši [částka], byly vypočteny na částku [částka] a použitelný měsíční příjem na [částka]. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná a nemá žádné nezaopatřené děti. Dále byl doložen výpis účtu žalované u [právnická osoba] [bankovní účet] za období [anonymizováno] [datum], z něhož obraty na účtu byly postupně + [částka], - [částka], + [částka], - [částka], + [částka], - [částka]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a z podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla téhož dne na adresu [adresa žalované], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky s vyrozuměním o postoupení pohledávky. Tato výzva byla současně označena jako předžalobní ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. 8. Na základě shora provedených důkazů bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oproti podpisu smlouvy [číslo] poskytla žalované [částka], přičemž žalovaná se předmětné plnění, navýšené o poplatek v celkové výši [částka], zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, byla splatná do konce měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala měsíční příjmy a výdaje domácnosti žalované na základě žalovanou uvedených údajů týkajících se jejích osobních a majetkových poměrů, které žalovaná doložila výměrem invalidního důchodu ze dne [datum] a výpisy z bankovního účtu. K prokázání příjmů osoby žijící ve společné domácnosti pak bylo dále předloženo potvrzení České správy sociálního zabezpečení o výši invalidního důchodu ze dne [datum]. Žalovaná však sjednaný úvěr nehradila řádně a včas a tím se ocitla v prodlení. [právnická osoba] následně dne [datum] pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná ve výzvě ze dne [datum], současně označené jako předžalobní, vyrozuměna. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. Smlouvou o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované jako úvěrované poskytnout částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za to úroky. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2395 o.z. modifikované ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Uvedený závěr obstojí i z hlediska ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého„ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, neboť žalobkyně v souladu s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III.ÚS 4129/2018, doložila, tedy prokázala, že její právní předchůdkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí zkoumala, tedy obstarala dostatečné podklady pro takové posouzení a zohlednila v dostatečné výši i výdaje žalované na domácnost a další závazky. Po odečtení celkových nákladů domácnosti žalované od příjmů činil použitelný příjem žalované ke splácení přibližně částku [částka] měsíčně, což je pro předpokládané splátky v částce [částka] měsíčně zcela postačující. 13. Žalovaná v daném případě peněžní prostředky ve výši [částka] převzala při podpisu smlouvy. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě smlouvy postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne [