8 C 206/2021-25 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení 26 727,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a vydání kreditní karty. Žalovaný úvěr čerpal. Ve smlouvě se zavázal úvěr splácet minimální měsíční splátkou dle dispozic. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena na základě jím uvedených údajů a nahlédnutím do relevantních registrů. Protože žalovaný smlouvu porušil, když úvěr pravidelně nesplácel, zesplatnila žalobkyně úvěr ke dni 31.7.2020. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 20 344,11 Kč, úroku ve výši 2 736,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 459,62 Kč (ke dni 28.6.2021), úroku z prodlení ve výši 193,98 Kč (ke dni 28.6.2021 z obchodního úroku, který přirostl k jistině v souladu se smluvním ujednáním), poplatku za výběr z bankomatu ve výši 150 Kč, poplatku za vedení karty ve výši 343 Kč, poplatku za upomínku ve výši 600 Kč a poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 900 Kč (3* 300 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 4.3.2011 podepsal žalovaný a žalobkyně listinu označenou jako„ Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty“, ve které žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, je ženatý, má odborné/učňovské vzdělání, povoláním dělník s příjmem 9 000 Kč a celkovým příjmem domácnosti 15 000 Kč. Téhož dne podepsal žalovaný a žalobkyně listinu označenou jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]“, jejímž obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky do určité výše dle dispozic, které tvoří součást smlouvy. Rovněž strany smlouvy podepsaly listinu označenou jako„ Dispozice ke smlouvě c. [číslo]“, jejímž obsahem jsou údaje o revolvingovém úvěru s rámcem 10 000 Kč, minimální splátkou 5% z čerpaného úvěru, úrokovou sazbou 23,88 % p.a. (viz žádost o úvěr, smlouva o úvěru, dispozice). Dle čl. 43 všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, bylo ujednáno, že úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo banka připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení. Žalovaný úvěr čerpal průběžně od 29.4.2011 a průběžně ho splácel. od 1.10.2011 byl úvěrový rámec navýšen na 15 000 Kč. od 1.5.2015 byl úvěrový rámec navýšen na 22 000 Kč. Naposledy žalovaný zaplatil na úvěr částku 415,59 Kč dne 28.1.2020. K tomuto dni činila jistina 20 344,11 Kč. Úvěrový rámec byl přečerpán po počínaje dnem 31.3.2020 a následně byly žalovanému naúčtovány tři poplatky za přečerpání rámce po 300 Kč. Žalovanému bylo dále naúčtováno 7* 49 Kč za vedení účtu, 5* 30 Kč za výpis z účtu a 600 Kč za odeslání upomínky. Ke dni 31.5.2021 činila pohledávka 26 589,72 Kč. Od data poslední splátky do 31.7.2020 byl účtován úrok ve výši 2 736,41 Kč. Ke dni 31.5.2021 činil nesplacený úrok z prodlení 1 513,20 Kč (viz platební historie a výpis z účtu). Dopisem ze dne 1.8.2020 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek. Dopisem ze dne 1.7.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky před podáním žaloby. 5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen“ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, 8. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, 10. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, který byl postupně navýšen na 22 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně splnila svojí povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a tomu odpovídá i průběh závazku, kdy žalovaný úvěr několik let řádně splácel. Žalovaný přestal splácet úvěr počínaje dnem 29.1.2020. K tomuto dni činila dlužná jistina 20 344,11 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit úrok ve výši 2 736,41 Kč, poplatek za výpisy z účtu ve výši 150 Kč, poplatek za vedení karty ve výši 343 Kč, poplatek za upomínku ve výši 600 Kč a poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 900 Kč. Ke dni 28.6.2021 činil úrok z prodlení 1 459,62 Kč a 193,98 Kč. Žalobkyně z důvodu porušení smluvních podmínek úvěr zesplatnila a vzhledem k tomu, že ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku nezaplatil, rozhodl soud tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl, tedy i co do požadovaného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 753,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 070 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 727,12 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 090 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 350 Kč ve výši 1 333,50 Kč.