10 C 303/2022-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném nadepsanému soudu dne 8. 6. 2022, vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 706 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jako ve výroku I. rozsudku. Předmět svého nároku žalobkyně vymezila tak, že byl žalovaný evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, jiného než vymezeného v § 2 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), který byl v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 veden jako provozovaný bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na takto uplatněný nárok dále žalobkyně požadovala paušální náhradu za mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč. 2. Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 18. 11. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí. Nato bylo oznámení o doručení vyvěšeno na úřední desce soudu. 3. Dokumentem označeným jako„ Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP“, datovaným k 29. 10. 2020, bylo prokázáno, že žalobkyně, za současného stanovení 60 denní lhůty k plnění plynoucí od doručení předmětného dokumentu, vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 406 Kč, zahrnující položku označenou jako„ příspěvek“ ve výši 10 406 Kč, sestávající z celkem 121 denních sazeb po 86 Kč Náklady případného dalšího mimosoudního uplatňování, splatné pro případ nesplacení položky„ příspěvek“ ve stanovené lhůtě, byly stanoveny paušálem ve výši 300 Kč. Stran nároku na vyplacení částky představované položkou„ příspěvek“ pak žalobkyně žalovanému dále sdělila, že vlastní, resp. provozuje vozidlo [registrační značka], [VIN kód], jehož provoz nebyl v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jako vlastník, resp. provozovatel předmětného vozidla (nákladního automobilu tov. zn. Opel Combo) byl, dle sdělení [stát. instituce], t. č. v registru vozidel veden [jméno] [příjmení]. Naposledy jmenovaný však, oproti podpisu soudu předložené listiny, označené jako„ kupní smlouva“, a přijetí kupní ceny předmětný automobil (identifikovaný prostřednictvím [příjmení] i RZ) převedl k 6. 5. 2017 na žalovaného, což tento taktéž stvrdil podpisem. Uvedenou výzvu k plnění žalobkyně, dle sdělení státního podniku [anonymizováno], podala k poštovní přepravě dne 30. 10. 2020 cestou zásilky evidované pod podacím číslem [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizována dvě slova], jíž si však adresát, žalovaný, nepřevzal a doručující subjekt ji následně vrátil zpět odesílateli, žalobkyni. Naposledy, po vystavení jedné další, soudu taktéž předložené upomínky, pak byl žalovaný k úhradě zde vymezeného plnění vyzván zástupkyní žalobkyně, a to prostřednictvím dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka“, datovaného k 7. 4. 2022, doloženého mj. spolu s poštovním podacím archem, dle něhož byla zásilka obsahující„ Předžalobní upomínku“ k poštovní přepravě podána ještě dne 20. 4. 2022. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“), nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené 5. Podle § 4 odst. 1, 2, 3 a 4 ZPOPV (1) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro (o) nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 7. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě skutkových zjištění shora uvedených soud shledal uplatněný nárok jako důvodný. Žalovaný v období zahrnujícím celkem 121 dnů vlastnil, resp. provozoval motorové vozidlo, přičemž se jednalo o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, jiný než vymezený v § 2 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Provoz tohoto vozidla pak ve výše vymezeném období nebyl kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Z titulu porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak žalobkyni, ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1 ZPOPV, vůči žalovanému vzniklo právo na úhradu paušální denní sazby ve výši 86 Kč, ve smyslu § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 3 ZPOPV, a to za jeden každý den, kdy nebyl provoz žalovaným vlastněného, resp. provozovaného vozidla kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy 121 x 86 Kč, tj. 10 406 Kč. Žalobkyně pak uvedené plnění vůči žalovanému nejprve vymáhala mimosoudně, cestou zaslané výzvy k plnění, v důsledku čehož jí, ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, vzniklo právo na paušálně stanovenou úhradu úkonů souvisejících s mimosoudním vymáháním, ve výši 300 Kč. Žalovaný totiž na výzvu k uhrazení dlužného plnění nereagoval, a proto se se s jeho plněním, od prvého data následujícího po datu splatnosti, tj. po uplynutí 60 denní lhůty, dostal do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z. V souvislosti se vznikem prodlení na straně žalovaného tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok prodlení. Žalobkyně nicméně právo na úhradu úroku z prodlení uplatnila až od data pozdějšího (kdy o své vůli jako datum doručení výzvy vyhodnotila až 15. den po odeslání, oproti zákonné domněnce zakotvené v § 573 o. z.), konkrétně od 14. 1. 2021, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení až od jí uvedeného data, v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla se svou žalobou v plném rozsahu úspěšná, a která před podáním žaloby, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, má právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu tvoří náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhrada za odměnu zástupkyně žalobkyně. Odměna za zastupování zahrnuje částku 3 x 300 Kč za 3 úkony právní služby učiněné do podání žaloby (předžalobní výzva, převzetí právního zastoupení a podání žaloby), ve smyslu § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), a paušální náhrady ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Výše takto vypočtené odměny zástupkyně žalobkyně se pak, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s ř., zvyšuje o náhradu za DPH ve výši 21%, tj. o 252 Kč Celkem tedy jd