12 C 98/2022-22 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se domáhá proti žalovanému jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], zaplacení částky 11.524,15 Kč na jistině spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku II. Tvrdil, že jeho právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 10.624 Kč do [datum]. Žalovaný dle žalobce splátky řádně nehradil, uhradil do [datum] pouze částku 14.050 Kč a po tomto datu ještě částku 1.049,85 Kč, tedy celkem částku 15.099,85 Kč. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 5.599,85 Kč na jistině spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku II. Tvrdil, že jeho právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 9.960 Kč do [datum]. Žalovaný splátky dle žalobce řádně nehradil, uhradil pouze částku 19.360,15 Kč. K postoupení obou pohledávek žalobci došlo dne [datum] a žalovaný byl o tomto vyrozuměn. Žalovaný přes výzvu před podáním žaloby žalobci nic dalšího neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] se věřitel dohodl písemně se žalovaným, že poskytne žalovanému částku 16.000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 10.624 Kč v 52 týdenních splátkách po 512 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Podle článku 5 smluvních podmínek se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], a smluvních podmínek soud zjistil, že dne [datum] se věřitel dohodl písemně se žalovaným, že poskytne žalovanému částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s částkou 9.960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Splátky byly splatné počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Podle článku 5 smluvních podmínek se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalobcem bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným vyplývajících ze smlouvy o ůjčce ze dne [datum] a [datum]. 6. Z výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovanému byla odeslána dne [datum] výzva k zaplacení ve lhůtě 10 dnů a současně vyrozuměn o postoupení pohledávky. 7. Z dopisu ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení. Dopis mu byl téhož dne odeslán. 8. Skutečnost, že žalovaný žalobci ze smlouvy o půjčce poskytl jiné plnění, než uváděl žalobce, nebyla tvrzena a tedy ani prokázána. 9. Podle ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ust. § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Aktivní legitimace žalobce k žalobě byla prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne [datum] v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. Žalobce na jejím základě vstoupil do práv původního věřitele [právnická osoba] dle § 1879 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinného v době postoupení). 14. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že právní předchůdce žalobce se jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy. Reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna a došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními z. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů. 15. Součástí smluvních ujednání byla také úhrada poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 10.624 Kč a 9.960 Kč. Tato částka je nepochybně svou povahou úplatou za užívání jistiny půjčky, tedy úrokem dle citovaného ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá obecné korekci občanskoprávních vztahů. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána mezi účastníky v 2. pololetí 2005. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD (statistická data České národní banky) činily v daném období úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 4,29 % - 13,27 %. Dohodnutý poplatek tak činí v obou případech úrok ve výši 66,4 % ročně, což představuje pětinásobek horní hranice uvedené úrokové sazby. Úrok, který byl v projednávaném případě dohodnut, je tedy v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák., neboť byl sjednán v nepřiměřeně vysoké výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005). Dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit dle ust. § 39 obč. zák. jako neplatné. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. 16. Soud proto dospěl k závěru, že mezi účastníky tak byla platně dohodnuta v prvním případě pouze půjčka částky 16.000 Kč a ve druhém případě půjčka částky 15.000 Kč. Pakliže žalovaný již věřiteli zaplatil ve druhém případě částku 19.360,15 Kč, nezůstal žalobci z tilu smlouvy o půjčce ze dne [datum] již ničeho dlužen. V prvním případě (smlouva o půjčce ze dne [datum]) žalovaný věřiteli zaplatil částku 15.099,85 Kč, zůstal tedy věřiteli dlužen na jistině částku 900,15 Kč a žalobce jako právní nástupce věřitele má na její zaplacení právo. Soud proto uložil žalovanému povinnost k zaplacení této částky. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, žalovaný se do prodlení se zaplacením částky 900,15 Kč dostal dne [datum], kdy uplynula lhůta 7 dnů od data poslední splátky stanovené na den [datum] Úrok z prodlení soud stanovil ve výši, která odpovídá ust. nař. vl. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 19 odst. 1 nař. vl. 351/2013 Sb. Co do zbytku požadované jistiny a úroků z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). 17. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. Právo na náhradu nákladů řízení by měl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. žalovaný, neboť žalobkyně měla úspěch jen v nepatrné části předmětu řízení. Žalovanému však žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.