5 C 244/2021-59 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala proti žalovaným zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že usnesením Krajského soudu v Praze pod č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení dlužnice [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa]. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j.: [insolvenční spisová značka], pak bylo schváleno oddlužení paní [jméno] [celé jméno žalované] plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a ve výroku VI. tohoto usnesení bylo uloženo paní [jméno] [celé jméno žalované] vydat ke zpeněžení pohledávku odpovídající regresnímu nároku dlužnice za žalovanými, který vznikl v souvislosti s plněním dlužnice ve výši 108.000 Kč na základě ručení za úvěr, který žalovaným poskytla [právnická osoba], na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Okresní soud v Nymburce pak rozsudkem ze dne 26. 11. 2015, č. j. 9 C 275/2015-77, uložil žalované [číslo] paní [jméno] [celé jméno žalované] povinnost zaplatit [právnická osoba], částku 241.685,10 Kč s tím, že plněním jedné z nich zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhé a vedle toho uhradit na náhradě nákladů řízení částku 9.668 Kč. Pro doplnění žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] rozhodl Krajský soud v Praze usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] o úpadku žalovaného [číslo] o prohlášení konkursu na jeho majetek s tím, že o zrušení konkursu rozhodl soud dne [datum] [právnická osoba], zahájila na základě citovaného rozsudku ze dne 26. 11. 2015 pod č. j. 9 C 275/2015-77 proti paní [jméno] [celé jméno žalované] exekuci, kterou vedl pod sp. zn. 220 EX 3171/18 soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 9, a paní [jméno] [celé jméno žalované] uhradila v této exekuci částku celkem 95.869 Kč. Žalovaní byli k plnění vyzváni na základě předmětné žaloby. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Na svou obranu pak uvedli, že paní [jméno] [celé jméno žalované] se svého práva na regres ve vztahu k nim výslovně vzdala dopisem ze dne [datum]. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do požadovaných zákonných úroků z prodlení za dobu od [datum] do [datum], když v té době nemohli být žalovaní v prodlení s plněním svého dluhu. Dle ustanovení § 96 odst. 3, 4 o.s.ř., dojde – li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím návrhu. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žaloba byla řádně doručena žalované [číslo] dne [datum] a žalovanému [číslo] dne [datum]. Předvolání k jednání, v němž byli žalovaní o následcích nedostavení se poučeni, byla oběma žalovaným doručena dne [datum], tedy nejméně 10 dnů před jednáním. Přesto se žalovaní bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání nedostavili. Žalobkyně se k prvnímu jednání dostavila a vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. Soud proto pokládal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Soud proto dle § 153b o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání v intencích dále citovaných ustanoveních, která dopadají na právní posouzení věci. Podle § 3073 o.z. práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 303 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obch. zák.), kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Podle § 306 odst. 1 obch. zák. věřitel je oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván. Tohoto vyzvání není třeba, jestliže je věřitel nemůže uskutečnit nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závazek nesplní, zejména při prohlášení konkursu. Podle § 308 obch. zák. ručitel, jenž splní závazek, za který ručí, nabývá vůči dlužníku práva věřitele a je oprávněn požadovat všechny doklady a pomůcky, které má věřitel, a jež jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníku. Podle § 309 věty prvé obch. zák. uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, může dlužník uplatnit vůči ručiteli všechny námitky, které byl oprávněn uplatnit vůči věřiteli, kdyby na něm věřitel splnění vymáhal. Podle § 574 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. 1 za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V souzeném případě byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části (ohledně příslušenství, které vzala částečně zpět), a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby, příprava a účast na jednání dle 11. 3.2022). Dále náklady tvoří jízdné vlakem (Praha – Nymburk a zpět) jednak k jednání dne 21. 1. 2022, které se ve věci samé nekonalo, ve výši 167 Kč, jednak k jednání dne 11. 3. 2022 ve výši 172 Kč Náklady řízení tedy celkem 1.239 Kč (výrok III. tohoto rozsudku). Podle § 2 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně je od poplatku osvobozena dle § 11 odst. 2 písm. n) citovaného zákona. Vzhledem k výsledku řízení, kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, jsou žalovaní povinni zaplatit tomu odpovídající soudní poplatek. Podle položky 2 bod první písm. c) sazebníku činí poplatek 3.835 Kč. Protože při vyhlášení rozsudku došlo ohledně výše soudního poplatku, který má být zaplacen k početní chybě, soud postupem podle § 164 o.s.ř. tuto zjevnou početní chybu opravil v písemném vyhotovení rozsudku (výrok IV.).