5 C 283/2021-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalovaném zaplacení částky 28.556 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 406 Kč Poslední splátka byla stanovena na 7. 5. 2018. Na uvedený dluh žalovaný zaplatil částku 14.250 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 7. 5. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9.294,01 Kč od 8. 5. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalovanému. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 14.256 Kč. Po žalovaném tedy žalobkyně požaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12.256 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9.294,01 Kč a dlužných úhrad ve výši 2.961,99 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6.025,74 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9.294,01 Kč od 8. 5. 2018 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.159,31 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z částky 9.294,01 Kč od 8. 5. 2018 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.294,01 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.294,01 Kč od [datum] do zaplacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dále dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 1.680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23. 9. 2018. Na uvedený dluh žalovaný zaplatil částku 4.580 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 23. 9. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.000 Kč od 24. 9. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalovanému. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 18.300 Kč. Po žalovaném tedy žalobkyně požaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16.300 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč a dlužných úhrad ve výši 4.300 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 6.681,13 Kč (tj. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 12.000 Kč od 24. 9. 2018 do 15. 1. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.535 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z částky 12.000 Kč od 24. 9. 2018 do 15. 1. 2021), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením výše uvedených smluv posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelské úvěry především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaný dále prohlásil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaný nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť ty byly uzavřeny za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný se zdržuje na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o půjčce, a to zejména odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal v hotovosti vrátit částku v celkové výši 26.506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč s tím, že první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Částka 26.506 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 15.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 2.100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3.000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč a pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 23,72 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 205 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z povolení k trvalému pobytu [anonymizováno]. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva/ DPP/DPČ a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Žalovaný dále uvedl, že bydlí sám v nájmu od května roku 2014. Je svobodný a nemá žádné nezaopatřené děti. Žalovaný je od června roku 2016 zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem v [obec] jako operátor výroby. Žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši 27.000 Kč čistého měsíčně. Jako měsíční výdaje uvedl částku 5.000 Kč na bydlení, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 4.000 Kč, vyživovací povinnost ve výši 2.200 Kč a částku 1.500 Kč jako splátku závazku, který má u [právnická osoba] v celkové výši 15.000 Kč. Žalovanému tak zbývá pro úhradu poskytnutého úvěru měsíčně částka 14.300 Kč. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout