7 C 8/2021-134 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 5.11.2020 domáhala po žalované původně [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [obec] zaplacení částky 307 897,18 Kč celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezenými ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 6. 5. 2019 úvěr ve výši 300 000 Kč, který měla hradit formou splátek s úrokem sjednaným v sazbě 12,90%. Jelikož žalovaná porušila smluvní podmínky, když se ocitla v prodlení s úhradou splátek, došlo k zesplatnění úvěru k 22.1.2020. Ke dni zesplatnění činila jistina úvěru částku 307 897,18 Kč. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo dne 9.4. 2020. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž uplatnila žalovaná včas odpor. Namítala, že žádnou smlouvu s bankou neuzavřela, od roku 2007 žije trvale v zahraničí a nebyla by ani jako student bonitní klient pro převzetí takového závazku. Toliko měla sjednané studentské konto. Neobdržela žádné peníze a neměla ani zřízeno internetové bankovnictví. V rámci jednání dne 17.9. 2021 zástupkyně žalované po zjištění, že úvěr byl sjednán skrze internetové bankovnictví založené dle plné moci udělené žalovanou její sestře [celé jméno žalované] k účtu, namítala, že na základě takového zmocnění nemohlo k sjednání úvěru ani bankovnictví dojít, minimálně se jednalo o překročení zmocnitelského oprávnění. 3. Na základě výše uvedených zjištění a námitek žalované žalobkyně v rámci jednání ve věci samé dne 12.11. 2021 navrhovala záměnu na straně žalované a vstup sestry žalované [celé jméno žalované] na její místo. Žalovaná s tímto souhlasila, soud proto postupoval dle ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. a změnu na straně žalované v usnesení ze dne 19.11.2021 č.j. 7 C 8/2021-121. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.12. 2021. 4. Žalovaná [celé jméno žalované] se k žalobě doručené jí spolu s výše uvedeným rozhodnutím do datové schránky dne 2.12. 2021 nijak nevyjádřila. K jednání dne 8.2. 2022 se bez omluvy neodstavila. Soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 5. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. 6. Mezi původní žalovanou [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], byla uzavřena dne 6.5. 2019 smlouva o úvěru, na jejímž základě měla společnost poskytnout žalované částku 300 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 12,90% ve splátkách po 5 056 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 10.6. 2027 Smlouva byla uzavřena oběma stranami za použití elektronických podpisů, což soud zjistil z textu této smlouvy. 7. Podle výpisu úvěrového účtu byla tato částka vyplacena téhož dne na účet žalované č. [bankovní účet]. 8. Z plné moci udělené dne [datum] [jméno] [příjmení] zmocněnkyni [celé jméno žalované] soud dále zjistil, že dle návětí plné moci byla tato určena k veškerému jednání souvisejícímu s účtem č. [bankovní účet] a podle vymezení níže zmocněnec je podle této plné moci oprávněn měnit smlouvu i podpisový vzor, stanovit osoby oprávněné čerpat peníze včetně rozsahu jejich zmocnění nebo ukončit smlouvu o účtu a udělit pokyn k čerpání zůstatku po jeho zrušení. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl na plné moci úředně ověřen téhož dne podle doložky České pošty s.p. tamtéž. 9. Na základě tohoto zmocnění sjednala dne 17.6. 2016 [celé jméno žalované] služby přímého bankovnictví k tomuto účtu, jak vyplývá z protokolu o jeho zřízení a dne 23.4. 2019 smlouvu o bankovní identitě podepsanou elektronickým podpisem za užití tel.čísla [číslo]. 11. Dopisem ze dne 22.1. 2020 byla žalovaná informována o zesplatnění dluhu k témuž dni pro prodlení se splácením. 12. [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní byla dne 17.3.2020 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí dle přílohy byla pohledávka za žalovanou. 13. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] za období od 6/2018 bylo soudem zjištěno, že tento je využíván zjevně pro potřeby rodiny žalované [celé jméno žalované], když na tento účet je vyplácena mzda osoby označené [jméno] [příjmení], tento je využíván hojně k bezhotovostním i hotovostním platbám i kartovým operacím. Poukázaná částka 300 000 Kč dne 6.5.2019 byla spotřebována v tomtéž měsíci, kdy byla vyplacena, když počáteční zůstatek na účtu v měsíci 5/2019 byl 24 125 Kč a konečný - 22 651 Kč, z účtu odešlo za tento měsíc - 491 858 Kč oproti připsaným + 445 081 Kč. 14. K výzvě soudu týkající se doplnění tvrzení a důkazů ohledně způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované doložila žalobkyně výpisy účtu výše, výpis insolvenčního rejstříku k datu 21.4. 2021. 15. Podle výpisu obratů na účtu za odbu od 6.5. 2019 do 22.1. 2020 bylo vymoženo na předmětný závazek celkem 22 711 Kč. 16. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne 6.5.2019. 17. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 436 odst. 1 o.z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. 21. Podle § 440 odst. 1 o.z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. 22. Podle § 441 odst. 1 a 2 o.z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. 23. Podle § 446 o.z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. 24. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 26. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový pros