10 C 196/2023-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně, jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti, se cestou žaloby ze dne 24. 4. 2023 vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 10 375 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jak je tento uveden ve výroku I. rozsudku. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaného evidovala jako vlastníka, resp. provozovatele osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, jenž v období od 30. 10. 2018 do 2. 4. 2019 evidovala jako provozovaný bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 65 Kč za den, tj. za155 dní částku 10 075 Kč, splatnou nejpozději k datu 16. 4. 2020. K této částce žalobkyně dále připočetla paušální náhradu nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 300 Kč, neboť žalovaného k úhradě nárokovaného plnění vyzývala, avšak přesto nezaplatil ničeho. 2. Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 11. 8. 2023, a to po uplynutí desetidenní úložní lhůty. K zaslané žalobě a ani k výzvě stran vyjádření k vyřízení věci bez jednání se však žalovaný nesdělil ničeho. 3. Dokumentem označeným jako„ Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]“, datovaným k 9. 1. 2020, vzal soud za prokázané, že žalobkyně, za současného stanovení 60 denní lhůty k plnění plynoucí od doručení předmětného dokumentu, vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 375 Kč, zahrnující i položku označenou jako„ příspěvek“ ve výši 10 075 Kč, sestávající z celkem 155 denních sazeb po 65 Kč. Současně také žalobkyně žalovanému naúčtovala položku„ náklady uplatnění“ ve výši 300 Kč. Stran nároku na vyplacení částky představované položkou„ příspěvek“ pak žalobkyně žalovanému dále sdělila, že vlastní, resp. provozuje vozidlo [registrační značka], jehož provoz nebyl v období od 30. 10. 2018 do 2. 4. 2019 kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jako vlastník, resp. provozovatel předmětného vozidla (osobního automobilu tov. zn. BMW 320 D) byl, dle sdělení Městského úřadu v Nymburce, t. č. v registru vozidel veden [jméno] [příjmení], [datum narození], který však toto vozidlo, oproti podpisu listiny označené jako„ Darovací smlouva, datované k 30. 10. 2018, převedl právě na žalovaného. Uvedená výzva k plnění byla žalovanému, dle sdělení státního podniku Česká pošta, doručována cestou zásilky evidované pod podacím číslem RR [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] F, podané k poštovní přepravě dne 9. 1. 2020, jíž si však adresát v úložní době nepřevzal a doručující subjekt ji následně vrátil zpět odesílateli, žalobkyni. Naposledy, po vystavení dvou dalších, soudu taktéž předložených upomínek, žalovaného k úhradě zde vymezeného plnění vyzvala zástupkyně žalobkyně, a to prostřednictvím dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka“, datovaného k 5. 1. 2023, doloženého mj. spolu s poštovním podacím archem, dle něhož zástupkyně žalobkyně zásilka obsahující„ Předžalobní upomínku“ k poštovní přepravě podala ještě dne 5. 1. 2023. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZPOPV“), nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené 5. Podle § 4 odst. 1, 2, 3, 4 a 6 ZPOPV (1) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (6) Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro (h) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč, 7. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě skutkových zjištění shora uvedených soud shledal uplatněný nárok jako důvodný. Žalovaný v období zahrnujícím celkem 155 dnů vlastnil, resp. provozoval motorová vozidlo, přičemž se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3. Provoz tohoto vozidla pak ve výše vymezeném období nebyl kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Z titulu porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak žalobkyni, ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1 ZPOPV, vůči žalovanému vzniklo právo na úhradu paušální denní sazby ve výši ve výši 65 Kč, ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, a to za jeden každý den, kdy nebyl provoz žalovaným vlastněného, resp. provozovaného vozidla kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy 155 x 65 Kč, tj. 10 075 Kč. A to při zohlednění skutečnosti, že zákonná prekluzivní lhůta, ve smyslu § 4 odst. 6 ZPOPV počala žalobkyni ve vztahu k nárokovanému plnění plynout až od data, kdy se z předložené„ Darovací smlouvy“ dozvěděla o jeho převodu, neboť tento převod není a nebyl evidován v registru vozidel. Žalobkyně pak uvedené plnění vůči žalovanému nejprve vymáhala mimosoudně, cestou zaslaný výzvy k plnění, v důsledku čehož jí, ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, vzniklo právo na paušálně stanovenou úhradu úkonů souvisejících s mimosoudním vymáháním, ve výši 300 Kč. Žalovaný totiž na výzvu k uhrazení dlužného plnění nereagoval, a proto se s jeho plněním, od prvého data následujícího po datu splatnosti, tj. po uplynutí 60 denní lhůty, dostal do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z. V souvislosti se vznikem prodlení na straně žalovaného tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok prodlení. Žalobkyně nicméně právo na úhradu úroku z prodlení uplatnila až od data pozdějšího (kdy o své vůli jako datum doručení výzev vyhodnotila až k 15. den po odeslání výzvy, oproti zákonné domněnce zakotvené v § 573 o. z.), konkrétně od 17. 4. 2020, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení až od jí uvedeného data, v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla se svou žalobou v plném rozsahu úspěšná, a která před podáním žaloby, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, má právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a