5 C 108/2023-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala po žalovaném zaplacení částky 35.800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena smlouvu nazvaná„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ [číslo] ze dne [datum] (dále také jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 900 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 6.000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 27.844,44 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 24,87 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy o úvěru (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve smlouvě sjednána). Na uvedený dluh žalovaný zaplatil za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku 18.700 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Téhož dne bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno žalovanému. Ke dni postoupení činila výše pohledávky vzniklé z titulu úvěrové smlouvy [číslo] bez příslušenství za žalovaným částku 39.050 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu celkové dlužné částky ve výši 63.309,84 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 27.844,44 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7.955,56 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19.620,58 Kč (tj. úrok ve výši 24,87 % ročně z částky 27.844,44 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7.889,26 Kč (tj. zákonný úrok ve výši 10 % ročně z částky 27.844,44 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), úroků ve výši 24,87 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27.844,44 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27.844,44 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací a dokladů požadovaných a získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly ověřeny zejména výplatními páskami, pracovní a nájemní smlouvou. Žalovaný dále prohlásil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné k posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného a nebylo její povinností prověřovat, zda se žalovaný nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Dle právního názoru žalobkyně případné neprokázání splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť ta byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl o zaplacení upomínán před podáním žaloby, avšak tento neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání se pak žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako věřitelkou a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému při jejím podpisu peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se naopak zavázal vrátit částku v celkové výši 54.000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 900 Kč s tím, že první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. [příjmení] 54.000 Kč kromě poskytnutých peněžních prostředků ve výši 30.000 Kč zahrnovala též sjednaný úrok ve výši 6.000 Kč, administrativní poplatek ve výši 6.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 32,15 % p.a., roční procentní sazba nákladů byla spočítána na 206,15 %. Obsahem smlouvy je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Žalovaný uvedl, že žije od prosince roku 2015 v nájmu spolu s partnerkou, přičemž k ověření byla zaškrtnuta kolonka„ jiná smlouva“, nikoliv kolonka„ nájemní smlouva“. Žalovaný především uvedl, že od roku 1997 se živí jako OSVČ. V kartě je pak uvedeno, že finanční situace žalovaného byla ověřována a dokládána živnostenským listem a fakturami. Dále je výslovně zaškrtnuto, že zaměstnání žalovaného bylo ověřováno telefonicky. [příjmení] měsíční příjem žalovaného činí 44.145 Kč a jeho výdaje ve výši 16.350 Kč sestávají z výdajů na bydlení ve výši 6.350 Kč, osobních výdajů ve výši 5.000 Kč a dalších výdajů (sociální/ zdravotní pojištění OSVČ, odpovědnostní plnění, nedoplatky na daních etc.) ve výši 5.000 Kč. Dále bylo zaškrtnuto, že žalovaný nemá u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a ani mimo ni žádné další úvěry. Žalovaný dále prohlásil, že proti němu není vedena exekuce. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byl vyrozuměn o postoupení pohledávky. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do [datum]. 8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotř