5 C 245/2022-51 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o vydání platební karty [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] Nedílnou součástí smlouvy je žádost o uzavření smlouvy, všeobecné obchodní podmínky, revolvingové obchodní podmínky žalobkyně a příslušný sazebník poplatků. Žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného, respektive jeho úvěruschopnost před uzavřením smlouvy. V prvé řadě žalobkyně samozřejmě ověřuje totožnost žadatele o úvěr prostřednictvím dokladu totožnosti. V případě žalovaného bylo toto ověřeno občanským průkazem platným do [datum] a průkazkou zdravotní pojišťovny. Žalobkyně rovněž ověřila platnost občanského průkazu v databázi neplatných dokladů. Jako orientační údaj pro stanovení výše příjmů vycházela žalobkyně i z prohlášení učiněného v žádosti, kde žalovaný deklaroval příjem 17.000 Kč a výdaje ve výši 12.000 Kč měsíčně. Výši příjmů žalobkyně dále ověřila výpisy z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím bankovních výpisů rovněž ověřovala existenci dalších případných úvěrů a výši výdajů žalovaného. Po zjištění příjmů a výdajů žalovaného žalobkyně vyhodnotila, zda je žalovaný chopen dostát svým závazkům a splácet daný úvěr tak, že odečetla výdeje od příjmů a z výsledné částky žalovanému vyčíslila rezervu 20 % pro případ existence dalších výjimečných výdajů, které z doložených výpisů a prohlášení stran nejsou patrné. V neposlední řadě žalobkyně prověřila, zdali proti žalovanému není vedeno insolvenční či exekuční řízení. Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit tzv. povinnou úhradu, tj. úhradu minimální splátky úroků a sankcí za aktuální zúčtovací období ke dni vystavení výpisu poplatků dle sazebníku v částce odpovídající výši realizovaných transakcí, které žalovaný realizoval v zúčtovacím období, a které převyšují revolvingový limit (částku, kterou je žalovaný oprávněn čerpat). Minimální splátka činí minimálně 250 Kč. Žalovaná částka tak sestává z několika částí. Jedná se především o samotný načerpaný úvěr, prostřednictvím výběrů hotovosti z bankomatu, či platby prostřednictvím platebního portálu u smluvního partnera žalobkyně. Žalovaný realizoval transakce a čerpal úvěr transakcemi od aktivace karty, tj. ode dne [datum]. Druhou položkou jsou poplatky, jedná se zejména o poplatek ve výši 19 Kč za poslání výpisu poštou, poplatek za výběr hotovosti z bankomatů ve výši 2 % z vybírané částky + 59 Kč, poplatek za vedení účtu ve výši 990 Kč a poplatek za nedodržení data splatnosti ve výši 150 Kč za první den prodlení a 450 Kč za každé další. Třetí položkou jsou úroky úvěru a čtvrtou je tzv. sankční složka, tj. poplatky z prodlení. Žalovaný od vydání karty hradil měsíční splátky řádně a včas až do června roku 2020, jen s občasnými výpadky v podobě splátky nedosahující výše povinné úhrady. Poslední úhradu žalovaný provedl dne [datum] ve výši 991 Kč. Dále žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný postupně vyčerpal úvěr v celkové výši 80.282,58 Kč a na tento uhradil celkem částku 41.630 Kč. Žalobkyně tak eviduje za žalovaným dluh ve výši 38.652 Kč, který se skládá z jistiny ve výši 32.051,88 Kč a kapitalizovaného příslušenství ve výši 6.600,70 Kč. Žalovaný byl o uhrazení upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, a to podáním ze dne [datum]. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Žalobkyně dále uvedla k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, že co se týče výdajové schránky, vycházela především z bankovních výpisů žalovaného. Z těchto vyplynulo, že má žalovaný několik trvalých příkazů v poměrně nízké výši a žalovaný hradí ještě jeden spotřebitelský úvěr, který žalobkyně při svých výpočtech zohlednila. Náklady na bydlení žalovaného (nájemné, služby) z předložených výpisů nevyplynuly. Žalobkyně vzhledem k věku žalovaného v době vydání karty vyvodila, že žalovaný bydlí u rodičů, přičemž tento předpoklad byl ověřen zejména skutečností, že trvalý pobyt žalovaného je stále stejný jako údaj v občanském průkazu vydaném dne [datum], tj. v době, kdy žalovanému bylo 17 let a tudíž s pravděpodobností hraniční s jistotou bydlel spolu s rodiči. Žalovaný navíc stejnou adresu uvedl, jako adresu doručovací. Náklady na bydlení tudíž žalovaný nehradil. 4. Z žádosti o vydání karty [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ karta“) má soud prokázáno, že žalovaný dne [datum] požádal žalobkyni o vydání karty a poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný ve své žádosti uvedl, že je svobodný a od ledna 2016 zaměstnán jako prodavač. Pravidelný měsíční příjem žalovaného činí 17.000 Kč a jeho výdaje 12.000 Kč. 5. Z potvrzení o přijetí žádosti ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobkyně akceptovala žádost žalovaného o vydání karty a poskytnutí spotřebitelského úvěru. Mezi účastníky byl sjednán spotřebitelský úvěr, přičemž revolvingový limit činil 30.000 Kč a hotovostní limit také 30.000 Kč. Roční procentní sazba nákladů na úvěr byla sjednána ve výši 8,66 %. Celková splatná částka tak činila 31.373,55 Kč. Úroková sazba pro první rok platnosti karty činila 4,9 % a pro další roky 9,9 %. 6. Z formuláře schvalovacího procesu ze dne [datum] má soud prokázáno, že příjem žalovaného nebyl nikterak ověřován. Jeho výše 17.000 Kč je deklarována pouze prohlášením žalovaného. Ve formuláři se dále nachází poznámka zkoumání přes výpis/DAP, kde je uveden příjem 16.298 Kč. Další způsob ověření v tomto dokumentu není uveden. V kolonce pro výdaje je dále uvedeno, že částka 12.000 Kč je deklarována žalovaným a zkoumání přes statistické údaje uvádí částku 9.298,50 Kč. Dále je zde uvedena částka 1.960 Kč jako pravidelná měsíční splátka jiného úvěru. Pro úvěrový limit 30.000 Kč s měsíční splátkou 1.125 Kč byl úvěr doporučen ke schválení. 7. Z výpisů z příslušných evidencí má soud prokázáno, že žalobkyně kontrolovala platnost občanského průkazu žalovaného, lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku a v registru exekucí. 8. Z doložené kopie občanského průkazu žalovaného a kartičky zdravotní pojišťovny má soud prokázáno, že žalobkyně měla tyto průkazy k dispozici v době uzavírání úvěrové smlouvy. 9. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že tento účet byl veden na jméno žalovaného a je z něj patrné, že žalovanému byla připsána výplata v celkové výši 15.248 Kč. Jiné příjmy za dané období nejsou zachyceny. Dále se z výpisu podává, že žalovaný uhradil částku 1.960 Kč jako splátku spotřebitelského úvěru. 10. Z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] má soud prokázáno, že tento účet byl veden na jméno žalovaného a je z něj patrné, že žalovanému byla připsána výplata v celkové výši 17.347 Kč. Jiné příjmy za dané období nejsou zachyceny. Celkové výdaje žalovaného za tento měsíc činily 12.629,91 Kč. 11. Z výpisů z karty [anonymizována dvě slova] má soud prokázáno, že zachycuje postupné čerpání úvěru prostřednictvím výběrů hotovosti a provedených transakcí u obchodníků. Z výpisů je rovněž zřejmé zaúčtování úroků a poplatků ze strany žalobkyně. Žalovaný vyčerpal postupně částku ve výši 59.770,35 Kč a na svůj dluh uhradil celkem částku 41.630 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s příslušným poštovním podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne [datum] na adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o s