5 C 345/2022-42 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč [právnická osoba] jako poskytovatelka zápůjčky splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku). [právnická osoba] vycházela mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb ([příjmení]). Dále prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr postupitelka rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalované, když konfrontovala doložené skutečnosti žalovanou s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru společnost [právnická osoba] dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná se pak zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s částkou ve výši 10.278 Kč, tj. celkem 20.278 Kč vrátit ve 100 týdenních splátkách po 203 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 181 Kč. Žalovaná však na svůj dluh zaplatila jen 1.000 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou celkem 25.502,46 Kč s příslušenstvím zahrnující úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 9.127,76 Kč, poplatku ve výši 8.867,28 Kč, sankčních poplatků ve výši 1.900 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a dále příslušenství tvořeného kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 607,24 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9.127,76 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % z dlužné jistiny ve výši 9.127,76 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se pak žalovaná telefonicky omluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] včetně formuláře označeného jako standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10.000 Kč v hotovosti, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 10.278 Kč sestávajícímu se z úroku ve výši 3.064 Kč, poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4.150 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.064 Kč. Žalovaná se pak zavázala poskytnutou zápůjčku v celkové výši 20.278 Kč vrátit ve 100 týdenních splátkách po 203 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 181 Kč, vždy ke konci splátkového období. První splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Dále se strany dohodly, že zápůjční úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy činí 29%. 4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, rozhodnutí o přiznání dávky. Z údajů o zaměstnavateli vyplývá, že žalované byla Úřadem práce, Krajská pobočka v Příbrami, vyplácena dávka – rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč. Žádné jiné příjmy žalovaná neměla. Běžné měsíční výdaje v odhadované výši žalovaná uvedla v částce 3.000 Kč. Žalovaná dále výslovně uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání a má 1 vyživovací povinnost. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek (příloha [číslo]) má soud prokázáno, že mezi společnosti [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky a současně vyzvána k dobrovolné úhradě pohledávky v celkové výši 25.502,46 Kč. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaná byla vyzvána ke splacení částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši 26.154,66 Kč nejpozději do 7 dnů od datace výzvy. 8. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou