6 C 236/2023-21 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 16 634 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 563 Kč od 3. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 11 900 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 220 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 220 Kč, poplatkem za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč, poplatkem za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 58 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 071 Kč. 2. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že dne 17. 1. 2022 uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] kterou se zavázala poskytnut žalovanému úvěr do výše 11 900 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenství. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese [webová adresa]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Dokazování</i> 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Žalovaný obdržel dne 17. 1. 2022 na svůj účet č. [bankovní účet] z účtu č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč (zjištěno z informace o účtu; č. l. 12). 6. Žalobkyně disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného (zjištěno z fotografie občanského průkazu). 7. Žalobkyně odeslala dne 17. 1. 2022 na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč (zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli) 8. Listina označená jako„ [právnická osoba] ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ“ neobsahuje žádný podpis a to ani elektronický (zjištěno ze souhlasu se zpracováním osobních údajů). 9. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ obsahuje na poslední straně text vyhotovený v textovém editoru ve znění:„ Já, [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, tuto smlouvu podepisuji elektronickým SMS kódem. Podepisuji SMS kódem [číslo] dne 2022 [číslo]“. Listina, resp. soubor byl soudu předložena v elektronické podobě ve formátu pdf. Soubor neobsahuje žádný elektronický podpis přiřaditelný žalovanému. Obsahuje jeden elektronický podpis, dle kterého dokument podepsal [jméno] [příjmení]. Certifikát obsažený v souboru není v seznamu důvěryhodných certifikátů (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, resp. souboru předloženému soudu ve formátu pdf. pojmenovaném„ jiné_smlouva.pdf“). 10. Žalobkyně ověřila, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému (zjištěno z autorizace ověření totožnosti). 11. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů dopisem ze dne 30. 11. 2022, který byl odeslán téhož dne prostřednictvím České pošty, s.p. (zjištěno z výzvy ze dne 30. 11. 2022 včetně podacího lístku ze dne 30. 11. 2022 a plné moci). 12. Soud dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic rozhodného s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy: identifikované příjmy, sazebník, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, všeobecné obchodní podmínky, obecné principy posuzování a filozofie společnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti. 13. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 14. Žalobkyně dne 17. 1. 2022 převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 11 900 Kč. Listina označená jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, resp. soubor ve formátu pdf. pojmenovaný„ jiné_smlouva.pdf“ neobsahuje žádný elektronický podpis přiřaditelný žalovanému. Žalobkyně disponuje fotografií občanského průkazu žalovaného. 15. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU S POSTUPNÝM ČERPÁNÍM“ či že by souhlasil s jejím obsahem a to ve znění předloženém soudu. <i>Právní hodnocení</i> 16. Soud věc posoudil po právní stránce následovně. 17. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru nikoli a to z následujících důvodů. <i>18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>19. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>20. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>21. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>22. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>23. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 24. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ. 25. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 26. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 27. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. 28. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny (srovnej § 562 odst. 1 OZ). Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 29. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“