6 C 333/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 12 110 Kč s odůvodněním, že [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce a poskytla jí finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 2 600 Kč. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Dluh se skládá z částky 10 600 Kč na jistině a poplatku, z částky 2 500 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a částky 1 510 Kč na smluvní pokutě. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil. 3. Soud zjistil následující skutkový stav. 4. Listina označená jako„ TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE (dále jen„ Smlouva“) uzavřená mezi:“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru)„ [celé jméno žalované], [datum] 12:50:47, [příjmení] kód: [číslo]“ (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalovanému, a ani nic neprokazuje, že by pin kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal. 5. Žalovaný obdržel dne [datum] od žalobkyně bankovním převodem částku 8 000 Kč a žalobkyni zaslal bankovním převodem částku 1 Kč (zjištěno z potvrzení o platbě). 6. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum] k uhrazení žalované částky do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku a plné moci). 7. K upomínkám ze dne [datum], [datum] a opakovaným výzvám k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum] soud konstatuje, že nemá za prokázané, že by byly odeslány, když nebyl předložen ani označen žádný důkaz o jejich odeslání, a proto je soud nehodnotil. S ohledem na závěr o neuzavření smlouvy soud nehodnotil všeobecné obchodní podmínky. 8. Soud ve věci dospal k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 9. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou„ TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE (dále jen„ Smlouva“) uzavřená mezi:“ obsahuje či že by souhlasil s jejím obsahem, neboť tato listina neobsahuje žádný podpis žalovaného, který by mu šel přiřadit, resp. nic neprokazuje, že by žalovaný tuto listinu podepsal a ani z ničeho neplyne, že by s obsahem této listiny souhlasil. 10. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný poskytl na účet žalobkyně finanční prostředky ve výši 1 Kč. Zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky ve lhůtě do tří dnů a to dopisem odeslaným dne [datum]. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 12. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. <i>15. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.</i> <i>16. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>17. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>18. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.</i> 19. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ. 20. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen„ nařízení“). 21. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany. 22. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. 23. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. 1. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že„ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným„ odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání„ podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob„ podepsání“ (např. vypsáním jména a příjmení textovým editorem, vypsáním kódu, přilepením obrazu vlastnoručního podpisu na papírku Post-it apod.) jistě nemohl obstát a není logického důvodu, proč by měl obstát v elektronické podobě. Těžko lze považovat písemnou smlouvu v elektronické podobě s vypsaným jménem a příjmením v editoru za platně podepsanou s tím, že po vytištění již totéž v listinné podobě neobstojí. Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené (prostým) elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté e-maily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp