7 C 62/2023-85 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ve výroku I. s tím, že alternativně ponechala na úvaze soudu, zda zásah do jejího práva držby nenabyl již intenzity vypuzení z držby a v tom případě formulovala žalobní petit jako zdržení se„ vypuzení z držby práva.“ Uvedla, že je vlastníkem domu [adresa], který je součástí st.p. [číslo] p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], které ji darovala smlouvou ze dne [datum] její [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaný je syn [anonymizováno] a spolu s manželkou vlastní sousední pozemek p. [číslo] na kterém se nachází i jímka odpadních vod z domu žalobkyně. Tato byla k tomuto účelu používána nepřetržitě již od roku [rok], kdy byl dům kolaudován. [anonymizováno] dům užívala do své smrti [datum], v užívání pokračovala žalobkyně, což je jí však znemožněno, neboť žalovaní jímku svévolně dne [datum] zasypali, když nejprve dne [datum] odstranili víko s přírubou. Z tohoto důvodu se dům stal neobyvatelný. Žalobkyně popisovala chování žalovaných po převodu nemovitostí na žalobkyni, kdy měli stupňovat nátlak a útoky na ni i [anonymizováno]. Nejprve 1. žalovaný zbořil část plotu, kterým [anonymizováno] oplotila nynější pozemek p. [číslo] pokácel vzrostlé stromy, požadoval po žalobkyni bezdůvodné obohacení a po upozornění na nevhodné chování požadoval odstranit tzv. jámu, kterou označil do té doby funkční jímku. Žalobkyně má za to, že žalovaný v domě vyrostl se svou matkou, tuto navštěvoval spolu se žalovanou a byl informován, že jímka patří k domu a slouží k odvodu odpadních vod. Při jednání dne [datum] uváděla, že po smrti [anonymizováno] dům sama neobývá, chodí tam ale pečovat o [anonymizováno], což je jí však znemožňováno nastalou situací, neboť v domě nelze ani pustit vodu. 2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili. Poukazovali, že pokud žalobkyně odkazuje na stavbu jímky kolaudované spolu s domem, tato měla být situována na parcele [číslo] tzv. prohlubeň nazývaná v žalobě jímkou byla vyhloubena vzdáleně od hranice tohoto pozemku a jednalo by se o stavbu nepovolenou a neměla být kolaudována. Pozemek p. [číslo] zakoupili dne [datum], aniž by byli uvědoměni, že by tato parcela měla sloužit k odkanalizování domu žalobkyně. O existenci jakési jímky se dozvěděli až z dopisu zástupce žalobkyně z [datum], kde byli vyzýváni, aby ustali v rušení vlastnických práv babičky žalobkyně. žalobce před rekultivací tohoto pozemku proto v hustém porostu na něm pátral o existenci jakéhosi septiku a po nalezení prohlubně naplněné vodou vyzval žalobkyni k jejímu zasypání dopisem svého pr. zástupce z [datum]. Na tyto výzvy nijak nereagovala. V rámci doplnění při jednání dne [datum] dále namítali uplynutí prekluzivní lhůty pro podání žaloby dle § 1008 o.z., neboť její počátek je dle jejich názoru datovat k vyzývacímu dopisu jejich zástupce ze září 2022. Dále poukazovali, že žalobkyně ani její předchůdkyně neměla a nemohla mít dobrověrnou držbu tohoto práva, neboť její babička nabyla k pozemku toliko právo osobního užívání majetku v socialistickém vlastnictví, který ani institut držby neznal. 3. Soud při projednání žaloby postupoval dle ust. § 176 a násl. o.s.ř. upravující postup v řízení o žalobě z rušené držby. Dle ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. by měl soud o takovém návrhu rozhodnout do 15 dnů, jednání není třeba nařizovat. Minimálně vzhledem k příbuzenským a sousedským vazbám stran a možnosti žalované strany se k návrhu žalobkyně vyjádřit, nařídil k projednání této žaloby jednání na den [datum]. 4. Mezi stranami nebylo sporné a soudem k tomuto nebylo vedeno dokazování dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že žalobkyni svědčí vlastnické právo ke stavbě [adresa] na stavební parcele [číslo] a pozemku [číslo], žalovaným mimo jiné k pozemku p. [číslo] to vše v obci a k.ú. [obec], dále také ze strany žalovaných není sporováno, že na jejich pozemku se nalézá zasypaná prohlubeň. 5. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. 6. Městský národní výbor v [obec] rozhodnutím č.j. V [číslo] udělil stavební povolení ke stavbě rodinného domu stavebníku [jméno] [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova], dle přiložené projektové dokumentace na pozemku p. [číslo] v [obec], jehož součástí dle bodu [anonymizováno] měla být i dvoudílná sedimentační jímka s přepadem. Dům byl kolaudován rozhodnutím z [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jak vyplývá z obou citovaných rozhodnutí. 7. Žalobkyně předložila soudu znalecký posudek [číslo] z [datum] vypracovaný [jméno] [příjmení], znalcem z oboru ekonomika, dle zadání objednatele [jméno] [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], [obec], jehož úkolem bylo ocenění domu č.p [číslo] v [obec]. Součástí ocenění byl i odhad ceny venkovních úprav zahrnující žumpu a kanalizační přípojku. Žumpa byla popsána jako betonová, zřízena r. 1971 o rozměrech 4x3x1,8m, celkem 21,6m3. Životnost byla odhadnuta na 80 let a cena 36 514 Kč k datu ocenění. 8. Z vzájemné emailové korespondence zástupců účastníků, dopis zástupce žalobkyně z [datum] a zást. žalovaných z [datum] bylo dále zjištěno, že žalobkyně v uvedeném dopise vyzývala žalovaného, aby nevstupoval na její pozemky, nezasahoval do jakýchkoliv terénních úprav či oplocení s tím, že toto platí i pro septik používaný pro dům v jejím vlastnictví. Žalovaný mimo jiné v reakci na tento dopis uvedl, že zjistil existenci jámy na jeho pozemku p. [číslo] která je zřejmě používaná jako žumpa, do níž jsou odváděny odpady z domu [adresa]. Není si vědom žádného rozhodnutí, na jehož základě by byla jáma označovaná septikem povolena, považuje ji za černou stavbu a žádal její odstranění zasypáním zeminou. 9. Žalobkyně dále předložila situační plán, kde zakreslila polohu předmětné jímky včetně napojení z objektu a soubor fotografií pořízených při odstranění plotu a víka jímky dne [datum], dále posledním vyvážení jímky dne [datum] a situaci po zasypání bagrem dne [datum]. Z těchto fotografií vyplývá, resp. je patrné, že původně odkrytý objekt s kruhovým víkem byl zajištěn drátěnou sítí, po odkrytí je patrný obdélníkový zřejmě vybetonovaný a vyasfaltovaný prostor, naplněný po okraj odpady, poté zřejmé zasypání a zarovnání v terénu za použití bagru. 10. K jednání byla ze strany žalobkyně dále zajištěna přítomnost [jméno] [celé jméno žalovaného], který je [anonymizována čtyři slova] její zemřelé [anonymizováno]. Jmenovaný byl k jejímu návrhu slyšen soudem jako svědek, neboť byl přítomen událostem okolo předmětné jímky. Ve své výpovědi jednak popisoval, že problémy v rodině nastaly po převodu domu na dceru a ze strany jeho bratra na ni byly činěny psychologické nátlaky. Tyto se zvyšovaly, když bratr obnažil plot, shodil ho, mělo následovat i nějaké udání na životní prostředí ohledně jímky, že není vyvážena. K zásahu do samotné jímky mělo dojít v den, kdy dokonce matka zemřela, bylo to [anonymizováno] tohoto roku. Bratr měl na pozemku i nějaké pracovníky a vyklízel zahradu, došlo k obnažení jímky, která tam zůstala naplněná a zakrýval to nějakým sudem či železem, který našel na pozemku. Dcera pořizovala průběžně i fotodokumentaci, on sám ve fázi, kdy došlo bagrem k jejímu zasypání. Vždy tam jezdil tzv. hasit nějaký problém. On také pro dceru objednával auto na vývoz jímky, to tam bylo nějakou středu, jímka byla plně naplněná, nevykazovala znaky nefunkčnosti, asi po týdnu další středu byla zasypána. Byl také u toho, když se kontrolovala funkčnost odpadu při jejím vývozu, vypustili v domě do odpadu horkou vodu se savem z vany a jímka se ukázala jako funkční, vše proteklo, těsnila a nikde neutíkala. Po jejím zasypání zůstal asi její půdorys a zasypané obvodové stěny, co se stalo s prefabrikovanými panely, patrné není, viditelné jsou jen tři íčka, které vynášely tu stropní desku, byly však původně čtyři. 11. V řízení naopak nebylo zjištěno a nevyplývá, že by v současné době existoval jiný možný odvod odpadů z domu žalobkyně. Pokud žalovaní navrhovali při jednání dne [datum] provedení účastnického výslechu 1. žalovaného, vzhledem k procesní úpravě tohoto řízení, kdy soud rozhoduje do 15 dní, provedení tohoto důkazu možné nebylo, žalovaní přítomnost navrhované osoby nezajistili u jednání a soud jejich důkazní návrh zamítl. 12. Při právním posouzení vycházel soud z níže citovaných ustanovení. <i>13. Podle ust. § 1003 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.</i> <i>14. Podle ust. § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.</i> <i>15. Podle § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 989 odst. 1 vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.</i> <i>16. Podle § 176 o.s.ř. se ustanovení § 177 až 180 p