7 C 72/2023-71 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částek vymezených ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované úvěr ve výši 443 000 Kč za účelem konsolidace půjček, který měla splácet formou 84 měsíčních splátek v částce 7 770 Kč. Jelikož žalovaná porušila smluvní podmínky, když nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru k [datum]. K postoupení pohledávky z této smlouvy na žalobkyni došlo smlouvou z 1.6.2022 k datu 7.6.2022. Žalobkyně požaduje k úhradě mimo dlužné jistiny 443 000 Kč, dlužné poplatky a pokuty v částce 44 738,53 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni [datum] v částce 12 813,77 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení k tomuto dni v částce 209,33Kč, a dále obojí úrok od tohoto data do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, veškeré písemnosti jí byly doručovány soudem na adresu doručovací adresu v záhlaví. K nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavila. Soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Pokud zaslala emailem dne 16.6.2023 v [číslo] sdělení, že se nemůže k jednání dostavit ze zdravotních důvodů a žádá plnění ve splátkách, nelze tuto žádost„ na poslední chvíli“ považovat za žádost o odročení a vzhledem k času odeslání soud neměl možnost se s tímto podáním ani před jednáním seznámit (zahájeno v 9.00 hod), tudíž ani uvažovat o navrhovaných splátkách. 3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. 4. Mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ banka“), byla dne 30.9.2011 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě měla banka poskytnout žalované částku 443 000 Kč Tyto prostředky byly poskytnuty za účelem splacení dalších dluhů u téže banky v částce 363 000 Kč (spláceno 270 000+ 50000 43000 Kč), zbytek převeden na účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky v měsíčních anuitních splátkách po 7 700Kč počínaje 25.10.2021. úrok byl dohodnout ve výši 8,90% a celkem měla splatit 595 808,58 Kč. K jejímu sjednání došlo prostřednictvím internetového bankovnictví žalované, podpisem SMS kódem a následnou akceptací bankou téhož dne. Tyto skutečnosti soud zjistil z doloženého návrhu úvěrové smlouvy a její akceptaci vše z 30.9.2021. 5. Z výpisu platební historie úvěrového účtu soud dále zjistil, že částka 443 000 Kč byla čerpána žalovanou téhož dne [datum]. 6. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o zesplatnění dluhu a vyzvána k zaplacení do 10 dní. 7. Smlouvou ze dne [datum] postoupila banka (zde již nástupnická [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], [IČO]) pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení bylo účinné k datu zaplacení úplaty, což dle potvrzení obou subjektů došlo k [datum]. Žalovaná byla o postoupení vyrozuměna dopisem z [datum] Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení, dopisu a potvrzení úplaty z [datum]. 8. V žádosti o úvěr (konsolidaci půjček) z 29.9.2021 žalovaná ke své osobě uvedla, že je vdaná, bydlí v pronajatém domě/bytu, vzdělání středoškolské. Příjem ze zaměstnání uvedla ve výši 40 000 Kč (označila zaměstnavatele toliko [IČO]). Výdaje označila 9 500 Kč na bydlení a domácnost, 6 500 Kč na další splátky. V dalších listinách doložených žalobkyní k výzvě soudu ohledně způsobu procesu posouzení úvěruschopnosti žalované doložila přílohy protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Zde zaznamenala předchůdkyně žalobkyně celkové splátkové zatížení žalované u [příjmení] [příjmení] jako nezajištěná angažovanost 359 131 Kč, limit kontokorentu 50 000 Kč, měsíční výši splátek 8 597 Kč a započtené splátkové zatížení 5 158 Kč. Dále dle úvěrových registrů uvedla nezajištěné kontrakty ve splátkách 7 143 Kč, zajištěné kontrakty (spolužadatel) 15 230 Kč, započtená výše splátek z úvěrových registrů 11 901 Kč a celkové započtené splátkové zatížení 17 059 Kč. Výsledná kapacita žalované byla vypočtena na částku 13 331 Kč. K tomuto byl dále doložen výpis BRKI, dle kterého žalovaná měla evidovaných celkem 14 kontraktů u 5 finančních institucí, z toho 4 existující splátkové operace a 1 nesplátkovou. Podle sumarizace v celkové splátce 28 470 Kč a sumě zbývajících splátek 4 247 385 Kč u splátkových a 50 829 Kč u nesplátkových operací. Současně byla evidována dlužná splátka 4 713 Kč a 829 Kč. V samotném protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta schváleném [jméno] [příjmení], [příjmení] of [anonymizována čtyři slova] byla v závěru ohodnocena pravděpodobnost splácení úvěru na 97,10% s tím, že deklarovaný příjem byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z důvodu obezřetnosti byly výdaje klienta navýšeny. Takto zohlednili výdaje ve výši 35 266 Kč, z toho splátky úvěrů 17 059 Kč, výdaje na bydlení 12 687 Kč, výdaje na živobytí 5 520 Kč a ostatní výdaje 0 Kč. Následně přičetli k volným prostředkům splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 8 597 Kč. Podle vyhodnocení tedy na nové půjčky a nepředvídatelné výdaje zbývá 13 331 Kč. 9. Žalobkyně k výzvě soudu dané při jednání dne 26.5.2023 dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doložení případných dalších tvrzení či důkazů týkajících se ověření úvěruschopnosti žalované a příjmů dostatečných pro převzetí závazku z předmětné smlouvy doplnila výpisy účtu žalované u [právnická osoba] [bankovní účet]. Z doby před převzetím úvěru soud z těchto výpisů souhrnně zjistil, že po celé období cca od [číslo] do 6/ 2021 pohyby na účtu byly v každém z měsíců shodné, okolo 15 tis. příjem a ve shodné výši i výdaje, zůstatky byly minimální v řádu do 1 tis. Kč. V červenci 2021 po poskytnutí debetu činil zůstatek mínus 49 376 Kč, v srpnu 2021 částku mínus 50 829 Kč a kladný byl až zůstatek v 9/ 2021 po převzetí tohoto závazku. 10. Ze strany žalované žádné částečné úhrady tvrzeny ani prokázány nebyly, soud vycházel z přehledu žalobkyně o celkové úhradě 561,47 Kč. 11. Jiné důkazy navrhovány nebyly. 12. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne 30.9.2021 13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků a poplatků ze smlouvy sjednané její právní předchůdkyní se žalovanou v rámci podnikatelské činnosti předhchůdkyně. Současně prokázal