8 C 270/2022-39 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 512,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 605 Kč, úroku z prodlení z částky 11 512,20 Kč od 25.11.2021 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 712,20 Kč od 2.12.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) dne 24.7.2017 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si sjednali vedení běžného účtu a také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jednou za 180 dní a že bude mít měsíčně kreditní příjem alespoň 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí jeho výši. Žalovaný porušil smlouvu tím, že překročil výši povoleného debetu. Původní věřitel proto debetní zůstatek ve výši 9 712 Kč převedl na nově otevřený úvěrový účet dne 27.7.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nesplácel, ke dni 1.12.2020 zesplatnila dluh, který činil 11 512 Kč. Nepovolený debetní zůstatek je úročen sazbou 29 % p.a. Pohledávka byla postoupena žalobci ke dni 22.11.2021. Před uzavřením smlouvy žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 32 805 Kč, je zaměstnán na dobu neurčitou a bydlí u rodičů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně i žalovaný svůj souhlas vyslovili postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o bankovních produktech a službách“ ze dne 24.7.2017 soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání mezi původním věřitelem a žalovaným o vedení běžného účtu. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a produktové podmínky. 5. Z listiny označené jako„ Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách“ ze dne 12.11.2018 soud zjistil, že jejím obsahem je ujednání o poskytnutí úvěru formou povoleného debetu ve výši 6 000 Kč. Úroková sazba nepovoleného debetu byla sjednána ve výši 29 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za odeslání upomínky ve výši 600 Kč. 6. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku ze dne 24.7.2017 soud zjistil, že povinný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, bydlí u rodičů, jeho příjem činí 32 805 Kč měsíčně. 7. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že ke dni 24.7.2017 činil příjem žalovaného za poslední 3 měsíce 32 805 Kč. 8. Z oznámení ze dne 2.12.2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěrového účtu č. [bankovní účet] ke dni 1.12.2020 ve výši 11 512,20 Kč. 9. Z výpisu úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že ke dni 22.11.2021 činila dlužná jistina 9 712 Kč, poplatky 1 800 Kč a úrok z prodlení 605 Kč. 10. Podle čl. 20 produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru je banka je oprávněna v případě nedodržení kreditního období zrušit povolený limit, v den zrušení povoleného limitu otevřít úvěrový účet a převést na něj debetní zůstatek z běžného účtu (dále jen„ Splatný [anonymizováno]“); klient je povinen splatit Splatný [anonymizováno] bance v pravidelných měsíčních anuitních splátkách tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců a dále platit úroky ze Splatného [anonymizováno]; výše úrokové sazby ze Splatného [anonymizováno] je uveřejněna v úrokovém lístku. 11. Z dopisu ze dne 30.11.2021 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným. 12. Podle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon [číslo] Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 16. Podle § 1968 věta první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § [číslo] věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu a následně byl žalovanému poskytnut úvěr formou povoleného debetu do limitu 6 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to zejména ověřením jeho příjmu, kdy tento dosahoval více než pětinásobku povoleného limitu. Vzhledem k povaze úvěru a výši limitu soud dopěl k závěru, že ověření příjmu žalovaného bylo dostačující pro posouzení schopnosti žalovaného splnit podmínky kontokorentu. Žalovaný však porušil smluvní povinnost, neboť byl překročen povolený limit. Původní věřitel proto využil svého práva a záporný zůstatek převedl na úvěrový účet. Nepovolený debetní zůstatek byl dle dispozic ke smlouvě úročen 29 % ročně. Žalovaný ani poté úvěr nesplácel. Ke dni 22.11.2021 činila dlužná jistina 9 712 Kč, poplatky 1 800 Kč a úrok z prodlení 605 Kč. Žalobkyně pak rovněž prokázala postoupení pohledávky od společnosti za žalovaným včetně toho, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl minimálně od 12.1.2021 (úvěr byl zesplatněn ke dni 1.12.2020) v prodlení s plněním svého závazku vůči právnímu předchůdci žalobkyně, náleží žalobkyni dále úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši 8,25 % p.a. 20. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě v celém rozsahu. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 512,20 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.