10 C 249/2023-48 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 9. 5. 2023, ve znění doplnění ze dne 26. 10. 2023, žalobkyně vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení částky 10 016,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z uvedené částky od 8. 5. 2023 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že dne 4. 8. 2019 se žalovaným sjednala smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“), z jejíhož titulu následně žalovanému vyplatila částku 40 000 Kč, kterou se žalovaný, pod sankcí zesplatnění, zavázal splatit formou předepsaných splátek, navýšených o smluvní úročení. Před sjednáním předmětné smlouvy si žalobkyně ověřila tzv. úvěruschopnost žalovaného, a to na základě interního scoringového modelu, v němž zohlednila doložené příjmy a deklarované výdaje žalovaného, předložené pracovní smlouvy a výsledků lustrace provedené jednak ve veřejně dostupných rejstřících (zejména v insolvenčním) a dále též v rejstřících [příjmení] a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Mechanismus zesplatnění pak byl v čl. 6 3. Smlouvy [číslo] nastaven tak, že v případě, ocitne-li se žalovaný s plněním na kteroukoli splátku po dobu alespoň 65 dnů v prodlení, dojde k automatickému zesplatnění celé dosud nesplacené jistiny a plnění nesplaceného do data zesplatnění, vč. smluvního úročení. Splatnost zesplatněného plnění, tzv. nové jistiny, nastupovala k datu zesplatnění a případné nesplacení této tzv. nové jistiny bylo, ve smyslu čl. 6 5 Smlouvy [číslo] sankciováno smluvní pokutou ve výši 0,1 % z částky tzv. nové jistiny denně, s limitem do 200 000 Kč. V konkrétním případě pak žalovaný své povinnosti ze sjednaného závazku nedostál a přestal předepsané splátky platit, v důsledku čehož se aplikoval mechanismus automatického zesplatnění s tím, že částka tzv. nové jistiny činila k datu zesplatnění 48 313,67 Kč O zesplatnění žalobkyně žalovaného informovala dopisem ze dne 22. 1. 2020, avšak žalovaný ani poté na vzniknuvší dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně proto, za účelem vymožení částky tzv. nové jistiny, smluvních pokut (vč. smluvní pokuty za prodlení s plněním na tzv. novou jistinu ve výši 8 985,66 Kč, za období od data zesplatnění do 27. 7. 2020, a dalších smluvních pokut ve výši 998 Kč), zahájila u nadepsaného soudu řízení, které bylo ukončeno pravomocným platebním rozkazem č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 8. 2020, kterým nadepsaný soud uplatněnému nároku v celém rozsahu vyhověl. Ani po datu zde označeného platebního rozkazu však žalovaný na částku tzv. nové jistiny neplnil ničeho, a žalobkyně proto i nadále účtovala smluvní pokutu za prodlením, jejíž výše k datu 21. 4. 2023 dosáhla výše uváděných 10 016,34 Kč. Přičemž žalobkyně žalovaného, cestou předžalobní upomínky ze dne 21. 4. 2023, vyzvala k zaplacení této smluvní pokuty, avšak žalovaný na výzvu nereagoval, a z nárokovaného plnění až do data podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba (k 30. 10. 2023) i předvolání (k 18. 12. 2023) doručeny. 3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené: 4. Pro účely posouzení tzv. úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně, oproti podpisu žalovaného (a zhotovení fotokopie jejího občanského průkazu, taktéž předložené soudu), vypracovala dokument označený jako„ HODNOCENÍ KLIENTA. V předloženém hodnocení žalobkyně předně zaznamenala, že příjmy žalované t. č. činily 24 000 Kč měsíčně a byly představovány mzdou z pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou. V položce„ Výdaje“ byly zaneseny osobní výdaje žalovaného (3 410 Kč měsíčně), výdaje na bydlení (2 000 Kč měsíčně) a„ ostatní“ výdaje (400 Kč). Položka evidovaných výdajů žalovaného tak měla dosahovat výše 5 810 Kč, k níž žalobkyně připočetla ještě položku rezerva (1 000 Kč). Dle závěrů žalobkyně měl tudíž žalovaný měsíčně disponovat volnými finančními prostředky ve výši 17 190 Kč. Stran osobních poměrů žalovaného bylo žalobkyní (na základě tvrzení žalovaného) zjištěno, že má maturitní vzdělání, je svobodný, žije sám a bydlí v nájmu. 5. Existenci pracovního poměru žalovaný žalobkyni doložil pracovní smlouvou ze dne 29. 3. 2007, dle jejíhož obsahu měl žalovaná u státního podniku Česká pošta sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Příjmy žalovaného v rozhodném období pak byly dokumentovány jednak výplatními páskami za měsíce červen 2019 (22 487 Kč) a květen 2019 (25 565 Kč) a dále též scrennshoty výpisů z bankovního účtu žalovaného, kam byla shora jmenovaným státním podnikem k 12. 7. 2019 vyplacena právě částka 22 487 Kč a k 12. 6. 2019 právě částka 25 565 Kč. V rejstříku [příjmení] bylo k 29. 7. 2019 evidováno, že žalovaný, dle předloženého výpisu, od 17. 4. 2019 dlužil jednu splátku dřív poskytnutého spotřebitelského úvěru. Nebankovní registr klientských informací žalovanému k témuž datu přiřadil skore 286 (hodnocení - vyšší riziko – s možností poskytnout výrazně limitovaný úvěr, případně žádost o něj zamítnout). 6. V dokumentu označeném jako„ PROHLÁŠENÍ KLIENTŮ“ žalovaný podpisem mj. stvrdil, že v souvislosti se sjednáváním Smlouvy [číslo] poskytl žalované pravdivé informace 7. Text samotné Smlouvy [číslo] datované k 4. 8. 2019, je rozdělen na sekci A) a B). V rámci sekce A) se žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému částku 40 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté plnění, navýšené o úročení ve výši 129,68 % ročně, zavázal splatit formou celkem 48 měsíčních splátek po 2 977 Kč, splatných vždy k 18. dni měsíce (celkem tedy 142 896 Kč). V sekci B) pak byl zakotven mechanismus automatického zesplatnění částky dosud neuhrazené jistiny a úročení, jež do data zesplatnění přirostlo, a to pro případ, kdyby se žalovaný s plněním kterékoli splátky či její části ocitl v prodlení po dobu alespoň 65 dnů (čl. 6 písm. b). Takto zesplatnění plnění (tzv. nová jistina) se stávalo splatným k datu zesplatnění (čl. 6). Pro případ prodlení s plněním na tzv. novou jistinu byla žalobkyně oprávněna tuto částku úročit sazbou zákonného úroku z prodlení (čl. 6) a současně též nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky tzv. nové jistiny za každý den prodlení. Vyplacení částky 40 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného (pod VS odpovídajícím č. smlouvy) žalobkyně doložila záznamem o provedení příslušné bankovní operace. 8. V návaznosti na zesplatnění nesplaceného plnění žalobkyně k datu 22. 1. 2020 vypracovala dokument označený jako„ OZNÁMENÍ“, v jeho rámci žalovanému sdělovala, že bylo dosud nesplacené plnění zesplatněno a toto je splatné ve lhůtě 10 dnů od data odeslání. Česká pošta, s. p., pak cestou písemné zprávy z 24. 11. 2021 potvrdila, že pro žalovanou zajišťuje službu tzv. hybridní pošty, v jejímž rámci zajišťuje odesílání žalobkyní podávaných zásilek. 9. Platebním rozkazem č. j. 17 C 168/2020-45 (ze dne 28. 8. 2020, pravomocným k 30. 9. 2020), nadepsaný soud žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 59 096,66 Kč spolu s příslušenstvím, tvořeným nekapitalizovaným zákonným i smluvním úrokem, a náhradu nákladů řízení. 10. Naposledy byl žalovaný k úhradě nárokovaného plnění vyzván cestou dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka“, datovaného k 21. 4. 2021, v jehož rámci žalobkyně žalovanému stanovila dodatečnou lhůtu k úhradě v trvání 15 dnů od data odeslání. Předmětná výzva byla, dle předloženého poštovního podacího archu, odeslána téhož dne. 11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy [číslo] (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podn