Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne , datum, , se žalobkyně (resp. následně její právní nástupkyně) vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku , částka, , smluvní pokutu , částka, , ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od , datum, do , datum, , a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, (dále jen „Smlouva č. , hodnota, “), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaný registroval na jejím webovém portálu, a požádal o finanční plnění, na bankovní účet žalovaného postupně, v mezidobí dat , datum, až , datum, , převedla částky , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, . S tím, že žalobkyně, před sjednáním Smlouvy č. , hodnota, , zároveň přezkoumala i tzv. úvěruschopnost žalovaného, konkrétně formou lustrace žalovaného v jí dostupných registrech dlužníků, lustrace zůstatku na jeho bankovním účtu a za současného zohlednění deklarovaných příjmů žalovaného. Žalovaný však následně splatil toliko , částka, a poté již poskytnuté plnění splácet přestal. Byť byl k úhradě upomínán, naposledy předžalobní výzvou datovanou k , datum, .2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. Byť mu byly žaloba i předvolání k , datum, (žaloba), resp. k , datum, řádně doručeny. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:4. Své interní postupy při poskytování finančních plnění klientům žalobkyně shrnula v blíže neoznačeném dokumentu, jehož prvý článek je nadepsán „Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“.5. Text Smlouvy č. , hodnota, , datovaný k , datum, , zakládal žalobkyni, s odkazem na její interní, soudu taktéž předložené „Všeobecné obchodní podmínky“ (dále jen „VOP“) a „Sazebník“, povinnost zřídit ve prospěch žalovaného, k bankovnímu účtu č. , č. účtu, , úvěrový rámec s limitem , částka, , úročený sazbou 0,85 % denně. Toto plnění měl být žalovaný oprávněn čerpat průběžně i opakovaně, až do , datum, , s tím, že se toto měl, spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1,99 % z čerpaného plnění a poplatkem za službu „klidné spaní“, zavázat splácet vždy nejpozději k 30. dni po datu čerpání, a to formou splátek, jejichž výše byla upravena s odkazem na VOP a co do jednotlivých splátek rozepsána v příloze nazvané „Předpis denních splátek“. Text zde označené smlouvy je podepsán pověřeným zaměstnancem žalobkyně, podpis žalovaného zde není uveden v žádné formě. Spolu s textem Smlouvy č. , hodnota, žalobkyně předložila též dokument „SOUHLAS SE ZPRACOVÁNÍM , právnická osoba, “. V dokumentu označeném jako „Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“ žalobkyně uvedla jednak své kontaktní údaje a dále též, ve formě tabulky, parametry práv a povinností zakotvených ve Smlouvě č. , hodnota, . Obdobně také žalobkyně obsah sjednaných práv a povinností popsala v dokumentu „INFORMACE PRO SPOTŘEBITELE“.6. V souvislosti s podpisem Smlouvy č. , hodnota, žalobkyně vystavila dokument „Identifikované příjmy“, v němž shrnula, že dle jí dostupných údajů (bez bližší specifikace, evidentně se jedná o veškeré příchozí platby, poukázané na ověřený bankovní účet žalovaného v období mezi , datum, - , datum, ) činil t. č. čistý příjem žalovaného , částka, měsíčně. Stran zaznamenání dalších údajů, týkajících se taktéž majetkových poměrů žalovaného, žalobkyně vystavila dokument „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“, aniž by zde však bylo blíže rozvedeno, odkud žalobkyně zde zaznamenané údaje čerpala.7. Žalobkyně si, jak stojí v písemném záznamu ze dne , datum, , formou „přímého náhledu na bankovní účet“ č. , č. účtu, , ověřila totožnost žalovaného, jakožto osoby vykonávající k předmětnému bankovnímu účtu dispoziční oprávnění. Při příležitostí provedení aktu zde popsaného ověření také žalobkyně pořídila výpis, jehož zaznamenání zadokumentovala v dokumentu „, Anonymizováno, výpis“.8. Dle dokumentu, označeného jako „Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, žalobkyně žalovanému dne , datum, vyplatila na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Totožně jsou zde označené platby, jakožto platby příchozí, uvedeny též ve výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, , který soudu poskytla , právnická osoba, . Tatáž banka také, cestou zprávy ze dne , datum, , potvrdila, že žalovaného eviduje jakožto „majitele“ bankovního účtu č. , č. účtu9. E-mailem ze dne , datum, , odeslaným na adresu uvedenou v textu Smlouvy č. , hodnota, , žalobkyně žalovanému sdělila, že celé, t. č. nesplacené plnění, t. č. ve výši , částka, , zesplatnila.10. Prostřednictvím dokumentu, označeného jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaného k , datum, , žalobkyně žalovaného upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatil do tří dnů. Tento dokument žalobkyně podala k poštovní přepravě dne , datum, , což dokumentuje připojené, písemné potvrzení.11. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.12. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.15. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.23. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalovaný odpovídajícím způsobem neprovedl akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy č. , hodnota, . V této souvislosti je třeba uvést, že se na soudu předloženém textu Smlouvy č. , hodnota, , v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., sice nachází podpis pověřeného zaměstnance žalobkyně, avšak není zde žádná značka, jež by ztotožňovala žalovaného (obdobně viz např. dosud citované závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Absentuje zde tedy podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovaného, jako obláta, adresně identifikovala. Přičemž, je třeba doplnit, že akt ověření dispozičního oprávnění žalovaného k bankovnímu účtu č. č. , č. účtu, bez dalšího akt akceptace nedokládá, neboť, především, bez dalšího není možné ověřit, zda byl žalovaný po vygenerování Smlouvy č. , hodnota, seznámen s jejím obsahem (tedy s právy a povinnostmi z ní vyplývajícími).24. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci tvrzeného závazku, jenž měl být založen Smlouvou č. , hodnota, (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., žalovaný neprojevil adresně přiřaditelný akt své vůle, jenž by bylo možné za akt akceptace pokládat. Tvrzený závazek ze Smlouvy č. , hodnota, , jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, tedy bylo na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.25. Závazek ze Smlouvy č. , hodnota, , svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá žalobkyní s odkazem na tvrzený závazek ze Smlouvy č. , hodnota, tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený však nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, ve smyslu § 2993 o. z., proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , odpovídající rozdílu částky vyplacené (, částka, ) a splacené (, částka, ). Jako datum, kdy se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostal do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v předžalobní upomínce, datované k , datum, . A to s ohledem na skutečnost, že takto vystavená upomínka v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). V této souvislosti soud přirozeně nepřehlédl, že žalobkyně předložila též e-mail, jehož prostřednictvím měla celé nárokované plnění zesplatnit. Ověřitelné doručení tohoto e-mailu žalovanému však žalobkyně nijak nedoložila a za situace, kdy se její zástupkyně nedostavila k nařízenému jednání, nevznikl za řízení prostor k tomu, aby bylo žalobkyni stran doložení existence a realizace „upomínacích úkonů“ poskytnuto procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, )26. Od data , datum, pak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. Datum prodlení žalovaného, tj. , datum, , soud určil v návaznosti na zjištění, že byla předžalobní upomínka k poštovní přepravě podána dne , datum, , a datum doručení této upomínky tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k , datum, , od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tudíž připadl na , datum, .27. Povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, a zákonný úrok z prodlení soud žalovanému uložil ve třiceti denní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. A to s přihlédnutím ke skutečnosti, že uvedená částka, i dle žalobcem dřív deklarovaného příjmu, odpovídá více než dvojnásobku jeho měsíčního příjmu, pročež bylo na místě, aby žalovaný mohl svůj příjem ke splácení využít cca za dvě výplatní období.28. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících (i.) pohledávku za plnění převyšující částku bezdůvodného obohacení, ve výši , částka, , (ii.) pohledávku z toliko tvrzené smluvní pokuty, ve výši , částka, , a (iii.) pohledávku za zákonný úrok z prodlení jdoucí za období, kdy se žalovaný nenacházel v prodlení, resp. jdoucí z částky převyšující částku nesplacené jistiny, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. A to s ohledem na skutečnost, že nárok na zaplacení zde vymezených plnění byl odvozen z právního poměru založeného toliko zdánlivým závazkem ze Smlouvy č. , hodnota, .29. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru bylo na místě přihlédnout ke skutečnosti, že v řízení, i se zohledněním příslušenství, převažující měrou uspěl žalovaný, neboť byl uplatněný nárok, i se zohledněním příslušenství, v převažujícím rozsahu zamítnut. Žalovaný nicméně za řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by mu ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by mu žalobkyně měla nahradit.