Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši , částka, do , datum, . K ověření úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný jakož i z dostupných bankovních i nebankovních registrů. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný uvedl, že úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal, není to tak, že by jej nehradil úmyslně. Není si jist, jestli na předmětný úvěr něčeho uhradil. Byl by schopen svůj dluh vůči žalobkyni uhradit ve splátkách po , částka, měsíčně.3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl k důkazu následující listiny, z nichž zjistil tyto pro právní posouzení věci podstatné skutečnosti:4. Mezi účastníky probíhala jednáno o uzavření smlouvy o úvěru, kdy dne , datum, mělo dojít k uzavření smlouvy č. , hodnota, . Dle této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , který měl žalovaný vrátit do 30 dnů. Dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, došlo k navýšení úvěru na částku z , částka, , dle dodatku č. , hodnota, z téhož dne na částku , částka, , dle dodatku č. , hodnota, z téhož dne na částku , částka, , dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, a dle dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, . Úvěr měl být žalovanému poskytnut na účet č. , č. účtu, . (dle smlouvy č.l. 23-25 a dodatků č.l. 26-30)5. Žalovanému byla na účet č. , č. účtu, zaslána dne , datum, částka , částka, , dne , datum, v souhrnu částka , částka, , dne 28. 2. 20255 částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . (dle potvrzení č.l. 31 a výpisu z účtu č.l. 32-36)6. Žalovaný měl u , právnická osoba, .. veden účet č. , č. účtu, , na který mu byla dne , datum, zaslána částka , částka, , dne 27. 2, 2025 v souhrnu částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . (dle sdělení č.l. 13 a výpsiu z účtu č.l. 14-15)7. Upomínkou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . (dle upomínky č.l. 37)8. Výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn o tom, že pokud neuhradí dlužnou částku, bude tato vymáhána soudně. (dle předžalobní výzvy č. l. 38)9. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. (dle oznámení č.l. 39 a výzvy č.l. 40)10. Mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní byla uzavřena dne , datum, smlouva o postoupení pohledávek, kdy jednou z postupovaných pohledávek byla označena pohledávka za žalovaným. (dle rámcové smlouvy vč. dodatku a seznamu pohledávek uložených v systému CEPR)11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Dále bylo v řízení prokázáno, že v souhrnu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného zaslala částku , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena, toto bylo žalovanému oznámeno.13. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto:14. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka. Soud proto uzavřel, že žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (tj. ke dni tvrzeného uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na účet v souhrnu částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně však byla v souvislosti se sjednáním smlouvy o úvěru povinna posoudit úvěruschopnost žalovaného, a úvěr mu poskytnout pouze v případě, že z posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V souvislosti s posouzením úvěruschopnosti však žalobkyně v řízení pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný, a z lustrace v databázích. Aby však soud mohl posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, potřeboval by primárně vědět, jaké informace byly ze strany žalovaného právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuty a především, zda vůbec a příp. jak si právní předchůdkyně žalobkyně tyto informace ověřovala, zejména pokud se týče příjmů a výdajů žalovaného.19. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tím dobrodiní poučení dle tohoto ustanovení.20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud se posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného týče, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Soud proto ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozhodl tak, že je žalovaný povinen žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu , částka, . Co do zbytku, tj. co do smluvního úroku ve výši , částka, a co do úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 63,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .22. Lhůtu k plnění soud určil k žádosti žalovaného co do předmětu plnění ve splátkách po , částka, , které by i pro žalobkyni s ohledem na předmět jejího podnikání měly být únosné, lhůtu k plnění nákladů řízení pak v délce 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. , adresa, plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalobkyně.