Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále i jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala vůči žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tvrzením, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne , datum, uzavřena smlouva označená jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byla žalované poskytnuta možnost opakovaného čerpání bezúčelového úvěru až do výše , částka, , přičemž žalovaná celkem vyčerpala částku , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr postupně splácet, přičemž minimální výše měsíční splátky byla stanovována průběžně a údaje o konkrétní výši, počtu a četnosti splátek byly žalované každý měsíc zpřístupňovány prostřednictvím rozpisu plateb dostupného v jejím online účtu na internetových stránkách , Anonymizováno, . Jelikož žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou svých peněžitých závazků, a právní předchůdkyně žalobkyně jí proto v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek zaslala výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani následně svůj dluh neuhradila, došlo v souladu s čl. 11.3 smluvních podmínek ke zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Od uzavření smlouvy o úvěru do uzavření smlouvy o postoupení pohledávky uhradila žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku , částka, . Pohledávka z uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství, byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností ke stejnému dni, postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně se proto po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z jistiny do dne zesplatnění ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, , představující součet dlužné jistiny a dlužného poplatku ve výši , částka, , od , datum, do zaplacení.2. Žalobkyně při jednání konaném dne , datum, dále doplnila, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy posuzována způsobem zachyceným v listině označené jako „Portál zákaznické péče“. Podle zde uvedených údajů žalovaná deklarovala měsíční příjem ve výši , částka, , přičemž zástupkyně žalobkyně současně poukázala na zjevnou písařskou chybu spočívající v označení některých částek v eurech. Dále uvedla, že žalovaná splácela hypoteční úvěr měsíční splátkou ve výši , částka, a měla vyživovací povinnost vůči dvěma osobám. Zdůraznila, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo provedeno rovněž s využitím interních ekonomických modelů právní předchůdkyně žalobkyně. Současně poukázala na skutečnost, že bylo na žalované, v jakém rozsahu sjednaný úvěrový rámec až do výše , částka, využije. Za významné označila rovněž to, že žalovaná byla schopna úvěr po dobu přibližně dvou let splácet a na jeho úhradu celkem zaplatila částku , částka, . K otázce posouzení úvěruschopnosti však žalobkyně nedisponovala dalšími důkazními prostředky, a proto další důkazní návrhy neuplatnila.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se žalovaná bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z listiny označené jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. , hodnota, “ ze dne , datum, má soud prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO: , IČO, , jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako zákazníkem na straně druhé byla uzavřena smlouva, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši úvěrového rámce až do výše , částka, a žalovaná se zavázala hradit ve prospěch společnosti , právnická osoba, minimální měsíční platby, přičemž informace o výši minimální platby byla každý měsíc zveřejněna na online účtu žalované na webových stránkách , Anonymizováno, . Úroková sazba byla stanovena roční ve výši 42 %. Současně však soud zjistil, že předmětná listina neobsahuje podpis právní předchůdkyní žalobkyně ani podpis žalované.5. Z listiny označené jako „Tabulka umoření (transakční výpis)“ má soud prokázáno, že tato listina zachycuje průběh čerpání a splácení úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, . Z jejího obsahu vyplývá, že žalovaná celkem vyčerpala částku , částka, a na úhradu svých závazků z úvěrového vztahu uhradila celkem částku , částka, . Z tabulky umoření je dále patrné, že předmětný úvěr byl dne , datum, zesplatněn.6. Z potvrzení o provedení transakcí za období od , datum, do , datum, , vystavených dne , datum, , právnická osoba, ., má soud prokázáno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly ve prospěch žalované postupně převedeny peněžní prostředky, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dále ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Z uvedených potvrzení má soud prokázáno, že žalovaná na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru vyčerpala celkem částku , částka, .7. Z listiny označené jako „Výzva před zesplatněním dluhu“ má soud prokázáno, že touto písemností datovanou ke dni , datum, vyzývala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, , přičemž upozornila žalovanou, že nebude-li tato částka ve lhůtě 30 dnů od zaslání této upomínky uhrazena, bude celý poskytnutý úvěr zesplatněn.8. Z kopie občanského průkazu žalované má soud prokázáno, že při sjednávání úvěrové smlouvy byla ověřována totožnost žalované prostřednictvím předloženého dokladu totožnosti.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení úplaty ze dne , datum, má soud prokázáno, že mezi společnosti , právnická osoba, a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne , datum, na adresu , adresa, , zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně byla vyrozuměna o postoupení pohledávky.11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne , datum, na adresu , adresa, , upozorněna na prodlení s úhradou pohledávky č. , hodnota, a byla vyzvána k zaplacení částky ve výši , částka, ve lhůtě nejpozději do , datum, na účet žalobkyně.12. Z rozpisů plateb předložených žalobkyní má soud prokázáno, že žalované byly v průběhu trvání úvěrového vztahu stanoveny minimální měsíční splátky a současně byly evidovány její nedoplatky, úroky z prodlení a účtované poplatky za zasílané upomínky. Z rozpisu plateb ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná evidovala opožděnou platbu ve výši , částka, , úrok z opožděné platby ve výši , částka, a poplatek za odeslání první upomínky ve výši , částka, . Společně s minimální měsíční splátkou ve výši , částka, byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové částky , částka, . Z rozpisu plateb ze dne , datum, je patrné, že nedoplatky ve výši , částka, a , částka, nadále trvaly, přičemž nově byl evidován úrok z opožděných plateb ve výši , částka, a poplatek za odeslání druhé upomínky ve výši , částka, . Z rozpisu plateb ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovaná nadále evidovala nedoplatky ve výši , částka, a , částka, , k nimž přibyla další minimální měsíční splátka ve výši , částka, , úroky z prodlení ve výši , částka, a poplatek za odeslání třetí upomínky ve výši , částka, .13. Ze souboru listin označených jako „Portál zákaznické péče“ soud neučinil skutková zjištění tvrzená žalobkyní, neboť jejich obsah shledal nejednoznačným, vnitřně rozporným a bez podpory dalších důkazů neověřitelným. Z těchto listin totiž vyplývají vzájemně nesouladné údaje. Na některých místech je například uvedena žádost o produkt ve výši , částka, , schválení produktu ve výši , částka, či měsíční příjem ve výši , částka, , zatímco v jiných částech dokumentu jsou uváděny částky v českých korunách, například schválené první čerpání ve výši , částka, . Obdobně jsou jako další půjčky a celkové měsíční závazky uváděny částky ve výši , částka, , aniž by bylo zřejmé, zda se jedná o údaje ve stejné měně a zda spolu věcně souvisejí. Z listin současně nevyplývá význam některých dalších údajů, například položky označené jako „žádost o termín 30“ nebo „první částka tažení 80 000“.14. Uvedené rozpory a nejasnosti nebyla schopna objasnit ani zástupkyně žalobkyně, která k významu jednotlivých údajů, jejich vzájemné souvislosti ani k důvodu rozdílného uvádění měn neposkytla přesvědčivé vysvětlení. Předmětné listiny proto neposkytují dostatečně spolehlivý podklad pro zjištění skutkového stavu, neboť z nich nelze jednoznačně zjistit, jaké údaje zachycují, k jakému právnímu jednání se vztahují ani zda odpovídají tvrzením žalobkyně. Soud jim proto nepřiznal potřebnou důkazní hodnotu a nevycházel z nich při svých skutkových zjištěních.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.19. Co se rozumí odbornou péčí stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.24. Soud předesílá, že z provedeného dokazování nevyplynulo, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v elektronické podobě. Listina označená jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru“ neobsahuje podpis žalované ani podpis právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně současně nepředložila žádný další důkaz, z něhož by bylo možno ověřit způsob autorizace smlouvy, identifikaci jednajících osob či naplnění požadavku písemné formy právního jednání v elektronickém prostředí.25. Současně však soud uvádí, že případný nedostatek zákonem vyžadované písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nevede podle § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k tak závažným právním následkům, jaké zákon spojuje s nesplněním povinnosti věřitele řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Proto považoval soud za rozhodující především posouzení splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, jak je rozvedeno níže.26. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a to na základě sociálních a demografických údajů, informací z interních databází, údajů získaných z bankovního a nebankovního registru klientských informací a dále ověřením příjmů žalované prostřednictvím výpisů z bankovního účtu či náhledu do jejího bankovního účtu.27. K prokázání těchto tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné výpisy z bankovního účtu žalované, doklady o jejích příjmech, výstupy z registrů ani jiné listiny, z nichž by bylo možné zjistit, jaké konkrétní informace měla právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy k dispozici a jakým způsobem je vyhodnotila. Soud tak neměl k dispozici důkazy, které by umožňovaly přezkoumat rozsah, obsah a kvalitu posouzení úvěruschopnosti žalované.28. Ani z listiny označené jako „Portál zákaznické péče“ nelze učinit závěr, že úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena. Jak již soud uvedl výše, tato listina obsahuje vzájemně rozporné a nejasné údaje, které nebyla schopna uspokojivě vysvětlit ani zástupkyně žalobkyně, takže z ní nelze spolehlivě zjistit, jaké údaje byly při posuzování úvěruschopnosti žalované skutečně zohledněny ani zda odpovídaly jejím skutečným příjmům, výdajům a závazkům.29. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele přitom nelze považovat za splněnou pouhým převzetím údajů sdělených žadatelem o úvěr. Smyslem této povinnosti je, aby věřitel na základě dostatečných, relevantních a ověřených informací získal reálný obraz o příjmové a majetkové situaci spotřebitele a mohl odpovědně posoudit jeho schopnost dostát závazkům plynoucím ze spotřebitelského úvěru po celou dobu jeho trvání. Primárním účelem této zákonné povinnosti je ochrana spotřebitele před přijetím nepřiměřených úvěrových závazků a před negativními důsledky nadměrného zadlužení (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz).30. Důsledkem tohoto postupu právní předchůdkyně žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru a omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, a to „v době přiměřené možnostem“ spotřebitele (žalované). Jde o speciální úpravu vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy (§ 2993 o. z.).31. Z hlediska výpočtu dlužné částky bezdůvodného obohacení je situace snadná v tom směru, že od celkového objemu na účet žalované převedených prostředků je třeba odečíst žalovanou realizované platby. V dané věci bylo prokázáno, že žalované byly ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Současně žalobkyně tvrdila a předloženými listinami dokládala, že žalovaná na úhradu svého dluhu uhradila celkem částku , částka, , k úhradě proto zbývá , částka, .32. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.34. Složitější situace nastává v případě určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ a s ohledem na § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy tu je o tuto dobu „spor“ a kdy tu naopak „není spor“. Teprve po jejím uplynutí může být dluh splatný, lze ho uplatnit žalobou u soudu včetně případného úroku z prodlení.35. V poměrech projednávané věci soud vyšel z úvahy, že v daném případě nastala splatnost ve lhůtě stanovené v předžalobní výzvě k zaplacení ze dne , datum, . Žalovaná výzvu nijak nezpochybnila, ani nenamítala nepřiměřenost ve výzvě stanovené lhůty k plnění, a mezi účastníky tak nevznikl spor o přiměřenou dobu potřebnou ke splnění dluhu. Ve výzvě byla jako poslední den k dobrovolnému splnění povinnosti stanovena lhůta do , datum, . Povinnost žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, se proto stala splatnou nejpozději tímto dnem.36. Jelikož žalovaná svůj dluh ve stanovené lhůtě nesplnila, dostala se ode dne , datum, do prodlení. Od tohoto dne proto žalobkyni náleží úrok z prodlení z částky , částka, v zákonné výši. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pro rozhodné období činí sazba zákonného úroku z prodlení 11,50 % ročně. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I. rozsudku).37. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a dalších poplatků zamítnout. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě pak měla převážný úspěch žalovaná, které však žádné náklady v rámci řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, tak jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.