Okresní soud v Nymburce 5 C 158/2026-22 – Náklady řízení

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. , Anonymizováno, (dále i jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě byl žalovanému zřízen kontokorent k osobnímu účtu s úvěrovým limitem , částka, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným, údajů z jeho bankovního účtu a informací získaných z úvěrových registrů. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového limitu a po jejich splacení čerpat úvěr znovu. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky. Žalovaný byl podle smlouvy povinen hradit sjednaný řádný úvěrový úrok ve výši 21,90 % ročně, případné poplatky spojené s úvěrem, úroky z prodlení v případě prodlení s plněním peněžitých závazků. Splácení úvěru probíhalo prostřednictvím běžného účtu žalovaného, na němž byl povinen zajistit dostatek finančních prostředků k úhradě úroků, poplatků a dalších splatných částek. Současně byl povinen nejméně jednou za šest měsíců uhradit vyčerpanou jistinu úvěru s tím, že příslušenství bylo nutné hradit měsíčně. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení s úhradou pohledávek ze smlouvy. V souvislosti s prodlením žalovaného žalobkyně žalovanému zaslala upomínku ze dne , datum, (poplatek ve výši , částka, ), výzvu k zaplacení dluhu ze dne , datum, (poplatek ve výši , částka, ), opakovanou výzvu k zaplacení dluhu ze dne , datum, (poplatek ve výši , částka, ), poslední výzvu k zaplacení dluhu ze dne , datum, (poplatek ve výši , částka, )), výzvu ke splnění podmínek kontokorentu ze dne , datum, (poplatek ve výši , částka, ), tj. smluvní poplatky v celkové výši , částka, . Vzhledem k porušování smluvních povinností žalovaným využila žalobkyně smluvně sjednané oprávnění a ke dni , datum, zesplatnila celý úvěr, tedy prohlásila veškeré dosud nesplatné pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné. Ke dni podání žaloby, tj. , datum, , evidovala žalobkyně vůči žalovanému pohledávku v celkové výši , částka, , sestávající z jistiny úvěru , částka, , poplatků , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, . Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak žalovaný dluh dobrovolně neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud učinil následující skutková zjištění, která jsou shodná se závěrem o skutkovém stavu:5. Z listin označených jako Smlouva o , Anonymizováno, ze dne , datum, , Smlouva o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví a Dohoda o aktivaci služeb ze dne , datum, soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo vedení běžného účtu č. , č. účtu, pro žalovaného a poskytování služeb elektronického bankovnictví. Součástí smluvního ujednání byly Obchodní podmínky pro účty a platební styk účinné od , datum, . Žalovaný souhlasil s úhradou poplatků za bankovní služby dle sazebníku žalobkyně a žalobkyně byla oprávněna tyto poplatky inkasovat z účtu žalovaného.6. Z listin označených jako Žádost o poskytnutí úvěru, Smluvní informace ke kontokorentu, Ověření bonity a důvěryhodnosti, Smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, a Záznam o podpisu klienta ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný dne , datum, požádal žalobkyni o poskytnutí neúčelového revolvingového úvěru formou kontokorentu navázaného na běžný účet č. , č. účtu, . Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva o kontokorentu s úvěrovým limitem , částka, . Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,90 % a výpisy z úvěrového účtu měly být poskytovány elektronickou formou. Ze záznamu o podpisu klienta soud zjistil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví elektronickou formou. Podle smlouvy mohl být úvěr čerpán od , datum, prostřednictvím platebních transakcí převyšujících disponibilní zůstatek běžného účtu, nejvýše však do sjednaného úvěrového limitu. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že za vedení kontokorentu ani za vedení standardního běžného účtu nejsou účtovány pravidelné poplatky. Pro případ prodlení klienta bylo sjednáno právo banky účtovat poplatek za upomínku ve výši , částka, a poplatek za výzvu ve výši , částka, . Podle smlouvy byla banka v případě prodlení klienta oprávněna zasílat výzvy a upomínky k úhradě dlužných částek, přičemž klientovi měla být poskytnuta lhůta nejméně 30 dnů k nápravě. Smlouvu mohl vypovědět jak klient, tak banka; v případě výpovědi ze strany banky činila výpovědní doba dva měsíce. Podle čl. VI odst. 1 smlouvy byl klient v případě prodlení s plněním peněžitých závazků povinen hradit úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Podle čl. VI odst. 3 smlouvy byla banka oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný a činit další opatření směřující k zajištění splacení úvěru, zejména nastalo-li prodlení klienta s úhradou peněžitých závazků.7. Z listin označených žalobkyní jako výpisy z účtu soud zjistil, že se jedná o nepodepsané dokumenty bez označení původce, záhlaví či zápatí. Podle údajů v nich obsažených se mají vztahovat k účtu č. , hodnota, . Listiny obsahují přehled účetních operací označených různými položkami, mimo jiné „nečerp.jis“ a „vyrovnání zůstatku s účtem , Anonymizováno, “. Z předložených listin však soud nezjistil, z jakého právního titulu byly jednotlivé operace prováděny, ani která konkrétní operace představovala čerpání kontokorentního úvěru poskytnutého na základě smlouvy o kontokorentu č. , Anonymizováno, , který měl být veden právě na účtu č. , hodnota, .8. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, představující podle jejího tvrzení dlužnou částku včetně úroků z prodlení a poplatků, a to nejpozději do , datum, na účet č. , č. účtu, . Z listiny dále vyplývá, že se vztahuje k účtu č. , hodnota, . Současně žalobkyně uvedla, že ačkoliv byla podle smlouvy oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, rozhodla se ji neuplatnit.9. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní ohledně vzniku a výše nárokované pohledávky. Z obsahu předložených listin není bez dalších navazujících důkazů zjistitelné, jakým způsobem, v jakém rozsahu a kdy žalovaný kontokorentní úvěr do výše žalované jistiny ve výši , částka, čerpal. Nelze taktéž přehlédnout, že smlouva o kontokorentu byla podle jejího obsahu sjednána k běžnému účtu žalovaného č. , č. účtu, . Také ve smluvní dokumentaci je kontokorent opakovaně spojován právě s tímto účtem. Naproti tomu žalobkyní předložené výpisy se vztahují k účtu č. , hodnota, a rovněž oznámení o zesplatnění odkazuje na účet stejného čísla. Žalobkyně přitom nijak nevysvětlila vztah mezi účtem č. , č. účtu, , ke kterému měl být podle smlouvy kontokorent zřízen, a účtem č. , hodnota, , z něhož mají podle předložených výpisů vyplývat žalované pohledávky. Z předložených důkazů tak není zřejmé, zda účet č. , hodnota, představuje úvěrový účet vedený ke kontokorentu sjednanému k běžnému účtu žalovaného, ani jakým způsobem spolu oba účty souvisí. Za této situace nelze pouze z předložených výpisů a oznámení o zesplatnění spolehlivě dovodit, že operace zachycené na účtu č. , hodnota, skutečně souvisejí s kontokorentním úvěrem sjednaným ke běžnému účtu č. , č. účtu, a že právě z těchto operací vznikla žalobou uplatněná pohledávka.14. Soud ve věci nařídil jednání, protože se však žalobkyně tohoto jednání nezúčastnila, omluvila se, nemohl ji soud k doplnění tvrzení a předložení důkazů k prokázání výše uvedených skutečností ani při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., případně podle § 118a odst. 2 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností nejsou důvodem k odročení jednání.15. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně v řízení sice prokázala existenci smlouvy o kontokorentu, neprokázala však, že žalovaný úvěr skutečně čerpal v rozsahu odpovídajícím žalované jistině, ani jakým způsobem byla žalovaná pohledávka vyčíslena. Nepodařilo se jí proto prokázat skutkové okolnosti rozhodné pro vznik a výši uplatněného nároku. Následky neunesení důkazního břemene v tomto směru stíhají žalobkyni.16. Soud proto bez dalšího žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci plně úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.