14 C 165/2021-75 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum], mezi žalobkyní a [právnická osoba] s. r. o. jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní smlouvy. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovanou Smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka], který měl být splacen spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku ve výši [částka] neuhradila. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 3. Usnesením č. j. 14C 165/2021-8 ze dne 3. 6. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství. 4. Na základě výzvy soudu, žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum], uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životními minimu, které v současné době činí [částka]. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI a EUBC. Na základě uvedených skutečností, nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. 5. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta částka ve výši [částka]. Smlouva je smlouvou spotřebitelskou, neboť byla uzavřena s fyzickou osobou, která není podnikatelem. Při uzavírání těchto smluv jsou na podnikatele kladeny speciální nároky a tyto smlouvy se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele a spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Dle mínění žalované je tato smlouva absolutně neplatná, neboť při jejím uzavírání byla zneužita tíseň, nezkušenost a rozrušení žalované, RPSN je judikaturou soudů považováno za nemravné. Neplatnost smlouvy rovněž vyplývá z toho, že při jejím uzavírání nebyla dostatečně a pečlivě posouzena úvěruschopnost žalované. Byla dohodnuta jediná splátka ve výši [částka], ačkoliv žalovaná pobírala pouze rodičovský příspěvek, který tuto splátku nemohl pokrýt. Vzhledem k tomu, že nebyla vyhodnocena konkrétní a aktuální situace žalované při poskytnutí úvěru a nebyla zkoumána úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje zákon, je uzavřená smlouva absolutně neplatná. Žalobkyně měla ve smyslu posouzení úvěruschopnosti žalované posoudit zejména její schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jejích příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Z rozhodovací praxe Krajského soudu v Ostravě plyne, že je nutné zkoumat reálné náklady na bydlení a živobytí, což žalobkyně nijak neprověřovala. Žalovaná tyto skutečnosti uváděla již vůči právní předchůdkyni žalobkyně, v reakci na výzvu ze dne [datum]. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru náleží žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. K tomu však žalovaná uvádí, že po zaslání výše uvedené výzvy splácela právní předchůdkyni žalobkyně částky určené na jistinu dluhu v celkové výši [částka], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku [částka]. K úhradě tak zbývá částka [částka]. Dále má žalovaná za to, že by i v případě úspěchu žalobkyně neměla být této přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně je zastoupena Mgr. [jméno] [jméno], advokátem, který je však rovněž skutečným vlastníkem žalobkyně, jak se podává např. z webových stránek hlídače států a tímto se ostatně ani nijak netají. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 193/17 a dalších vyplývá, že povinností soudu vyplývající z ustanovení § 142 občanského soudního řádu je posuzovat účelnost nákladů řízení, přičemž nesmí pouštět ze zřetele samotný účel civilního procesu jako takového, který spočívá v poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním hmotným právům a právem chráněným zájmům. Mezi případy, kdy nelze dovodit účelnost vynaložených nákladů řízení, spadá i zneužití práva na zastupování advokátem. S ohledem na množství podávaných žalob, charakter podnikání vedlejšího účastníka, vykazujícího spíše znaky inkasní agentury, řetězení vlastnictví a personální propojení vedlejšího účastníka (žalobkyně) s jeho právním zástupcem, se zastoupení vedlejšího účastníka samotným jeho vlastníkem jakožto advokátem jako zjevné zneužití práva na zastoupení advokátem s cílem neúčelného navyšování nákladů soudního řízení. Soud, který se odmítne zabývat opakovanou námitkou stěžovatele ohledně nezákonnosti přiznání náhrady nákladů řízení vedlejšímu účastníku z důvodu neúčelnosti zastoupení a snahy o zneužití práva na zastoupení advokátem, navíc doloženou závěry jiných soudů ve srovnatelných rozhodnutích, včetně rozhodnutí Ústavního soudu, přičemž své závěry nijak neodůvodní, se dopustí porušení práva stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces, garantovaného čl. 36, odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalovaná má za to, že náklady vynaložené na zastoupení advokátem nejsou účelně vynaloženými v souladu s výše uvedeným závěrem Ústavního soudu a jedná se jen a pouze o navyšování nákladů řízení. 6. Podáním, doručeným soudu dne [datum], vzala žalobkyně žalobu ohledně částky [částka] zpět, neboť tuto částku žalovaná uhradila původnímu věřiteli před podáním žaloby a tyto platby nebyly započteny z důvodu administrativní chyby. V návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby změnila petit žaloby, kdy navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná s částečným zastavením řízení souhlasila. Pokud jde o zbylý nárok, žalovaná nadále navrhovala zamítnutí žaloby z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti předchůdce žalobkyně zabývat se prověřováním úvěruschopnosti žalované. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši maximálně [částka]. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení, pak žalovaná nebyla vyzvána žalobkyní k vydání bezdůvodného obohacení, proto ji nárok na zákonný úrok z prodlení nevznikl rozhodně od roku 2019, jak žalobkyně požaduje. Současně žalovaná navrhovala, vzhledem ke svým majetkovým poměrům, aby jí byla uložena povinnost k úhradě dluhu v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. 7. Soud dle § 96 odst. 4 o.s.ř. řízení o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, o částku [částka] s příslušenstvím, v důsledku zpětvzetí žaloby v této části zastavil, když se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu žalovaná souhlasila. 8. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] jako věřitel na straně jedné a žalovaná jako dlužník na straně druhé uzavřely dne [datum] s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek věřitele [webová adresa]) Smlouvu o úvěru [číslo]. Věřitel vyplatil žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], vrátit do [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno původním věřitelem dne [datum] (ze smlouvy o úvěru, ze smlouvy o postoupení pohledávek). 9. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že v době, kdy získala uvedený úvěr, byla na mateřské dovolené s druhým dítětem a žila s přítelem [jméno] [příjmení]. S tímto přítelem žila 11 let. Úvěrovou smlouvu (prostřednictvím internetu) uzavřel jej