14 C 84/2020-148 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhají 1) určení, že jsou vlastníky pozemku parcelní [číslo] o výměře 2521 m2, katastrální území Zbyslavice, obec Zbyslavice, [list vlastnictví] a dále 2) určení hranice mezi pozemkem parcelní [číslo] pozemkem parcelní [číslo] tak, jak je označena v souboru geodetických informací katastru nemovitostí, a to podle výsledků zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části katastrálního území Zbyslavice v roce 2015, zdokumentovaných v soupisu nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo]. Dále 3) určení hranice tak, jak je geometricky a polohově označena hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] je zobrazena v mapě pozemkového katastru pro katastrální území Zbyslavice, obec Zbyslavice, [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava. 2. Uvedli, že žalobci mají v SJM pozemek parcelní [číslo] o výměře 2521 m2, zahrada, katastrální území a obec Zbyslavice, [list vlastnictví]. Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku parcelní [číslo] o výměře 540 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace katastrální území a obec Zbyslavice, [list vlastnictví]. V katastru nemovitostí je hranice mezi uvedenými pozemky označena katastrálním úřadem jako sporná. Dne [datum] žalovaná provedla bagrem zemní práce bez souhlasu žalobců. Bagr výkopovými pracemi zasáhl do pozemku žalobců parcelní [číslo] když dle sprejem namalované hranice odstranil zeminu a ovocné stromy z jejich pozemku, a to od hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] směrem do hloubi jejich zahrady (až 2,8 m). [příjmení] parcela [číslo] hraničící s parcelou [číslo] žalované, je po obnově katastrálního operátu o výměře 2521 m2 a nikdy v minulosti o tuto hranici nebyly ze strany žalobců i předchůdců žalované žádné spory, neboť hranice jasně probíhala v patě poloúvozové polní cesty v místě původního terénního zlomu jako v přírodě nezpochybnitelná. Tento pokojný stav trval až do zásahu žalovaného bagrem. Na základě této skutečnosti byla podána dne [datum] k Okresnímu soudu v Novém Jičíně žaloba na rušení držby, vedená pod sp. zn. 17 C 170/2016. Pravomocné usnesení v této věci ze dne [datum] uvádí, že žalovaný je povinen zdržet se rušení držby pozemku parcelní [číslo] ……. včetně a je povinen zdržet se jakýchkoliv stavebních a výkopových prací na uvedených pozemcích. Škoda vzniklá zásahem žalovaného na pozemku žalobců je nyní předmětem soudního sporu o náhradu škody u Okresního soudu v Novém Jičíně vedeného pod sp. zn. 8 C 264/2018 Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj dokončil v roce 2017 na části katastrálního území Zbyslavice obnovu katastrálního operátu novým mapováním. Žalovaná podala dne [datum] námitku proti obnovenému katastrálnímu operátu. Námitka se týká celé části společné hranice mezi pozemkem parc. [číslo] (nyní parc. [číslo]) a pozemkem parc. [číslo] (nyní parc. [číslo]). Rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] nebylo námitce žalované proti obnovenému katastrálnímu operátu v k. ú. [obec], a sice proti geometrickému a polohovému určení společné hranice parc. [číslo] parc. [číslo] vyhověno a společná hranice pozemků č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v souboru geodetických informací KN zůstala podle zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu novým mapováním na části k.ú. [obec] v roce 2015, zdokumentovaných v soupise nemovitostí [číslo] náčrtu zjišťování hranic [číslo] z tohoto zjišťování, evidována jako hranice sporná, v souladu s ust. § 42 odst. 4 kat. zákona, a její geometrické s polohové určení bude odpovídat jejímu zobrazení v mapě bývalého pozemkového katastru pro k. ú. [obec], které je pro tuto hranici jejím prvotním určením. Katastrální úřad současně konstatoval, že dle porovnání platné DKM a ortofomapy, skutečný průběh„ místní účelové komunikace“, o které žalovaná ve své námitce usuzuje, že je totožná s parcelou [číslo] (nyní [číslo]), v terénu geometrickému a polohovému určení této parcely neodpovídá a průběh komunikace je zcela odlišný. Skutečné geometrické určení (tj. tvar a rozměry) této komunikace není obsahem současného souboru geodetických informací KN. Katastrální úřad na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že nemůže ve svém správním řízení rozhodnout o geometrickém a polohovém určení hranice, která byla při zjišťování hranic v rámci obnovy katastrálního operátu vyšetřena jako sporná, bez dohody dotčených vlastníků. Pokud nedojde k dohodě mezi všemi dotčenými vlastníky, o jejím geometrickém a polohovém určení může rozhodnout pouze soud. 3. Dne [datum] si hranice mezi pozemky odsouhlasili a stvrdili podpisem v soupise nemovitostí žalobci - manželé [celé jméno žalobce] s tím, že do poznámek k této parcele bylo uvedeno, že v novém operátu bude část parcely vyznačena jako sporná. Manželé [celé jméno žalobce] uvedeného dne, tak učinili s vědomím, že výměra pozemku parcelní [číslo] je nezměněna a jeho hranice probíhá v patě poloúvozové cesty a je stále o výměře 2521 m2. Obdobně si hranice pozemkové parcely s tehdejším [číslo] odsouhlasila v témže soupise nemovitostí dne [datum] její tehdejší vlastnice paní [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou ze dne [datum] přešlo vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] – nyní parcelní [číslo] ze [jméno] [příjmení] na žalovanou. Žalovaná zakoupila a přijala pozemek parcelní [číslo] ve stavu, v jakém se nacházel včetně znalostí stávajících hranic se sousedními pozemky, a to o výměře 540 m2. Žalovaná, když následně zjistila, že v některých částech pozemku parcelní [číslo] je jeho šíře menší než 2,5 m, tak dne [datum] na základě předloženého plánku pana [příjmení] a bez vědomí žalobců odbagrovala část pozemku parcelní [číslo] ve vlastnictví žalobců. Tímto jednáním žalovaná zvětšila plochu svého pozemku parcelní [číslo] o cca 90 m2 na úkor pozemku žalobců parcelní [číslo]. Katastrálním úřadem byla v lednu 2018 provedena kontrolně zpřesňující dotransformace téhož bloku rastru mapy bývalého pozemkového katastru, přičemž její výsledky jsou založeny ve spise sp. zn. OR [číslo] 2017 [číslo] v položce [číslo]. Z tohoto soutisku je zřejmé, že výsledky obou transformací je možno považovat za shodné. Po provedené obnově katastrálního operátu novým mapováním, bylo v souladu s katastrální vyhláškou provedeno přečíslování dotčených parcel. Původní parcela [číslo] má nyní v obnoveném operátu parcelní [číslo] parcela [číslo] má nyní parcelní [číslo]. Žalobci se obrátili na Ing. [jméno] [příjmení], geodeta se sídlem ve [obec], o vytýčení hranice mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] na podkladě současné DKM. Předmětná sporná hranice byla vytýčena dle jejího zobrazení v SGI, tj. dle rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací], a to v souladu se závěry tohoto rozhodnutí. 4. Žalovaná dne [datum] vyjádřila svůj nesouhlas s vytýčenou hranicí provedenou Ing. [jméno] [příjmení], respektive i se závěry přijatými pravomocným rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací]. Žalovaná konstatovala, že trvá na hranici tak, jak je uvedena v plánku pana [příjmení]. 5. Žalobci zpochybňují žalovanou předložený plánek pana [příjmení], když tento plánek nesplňuje zákonem stanovené podmínky, netýká se dle žalobců sporné hranice, respektive ani nebyl pořízen v souladu s katastrálním zákonem, a je v rozporu s měřením provedeným Katastrálním úřadem v [obec], uvedeným rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, č. j. OR-707/2017-807-33. 6. Žalobci trvají na původní historické hranici zobrazené mezi pozemky parcelní [číslo] parcelní [číslo] v katastrálním území Zbyslavice, uvedené v rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, ze dne 1. 3. 2018, [číslo jednací], která je shodná s geometrickým plánem Ing. [jméno] [příjmení], ze dne [datum]. 7. Žalovaná po výzvě k uznání hranice ze dne [datum] navrhla žalobcům tři varianty mimosoudního vyřešení sporné hranice mezi pozemky parcelní čísla [číslo] a [číslo]. Navrhovala, po dohodě vlastníků společné hranice, vytýčit novou hranici mezi uvedenými pozemky tak, aby šíře pozemku (cesty) mezi sousedícími činila 2,5 m. Předmětná sporná hranice byla vytýčena ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], když tato vytýčená hranice je shodná s jejím původním určením, které nikdy nedoznalo změn a odpovídá i nynějšímu geometrickému a polohovému určení v současné DKM. Současný stav je ten, že motorová vozidla užívající pozemek parcelní [číslo] jako soukromou cestu tak, že při jízdě motorovými vozidly zasahují svými koly za spornou hranici pozemku parcelní [číslo] v šíři minimálně 50 – 70 cm, a to v celé délce (cca 90 m) sporné hranice s pozemkem žalované parcelní [číslo]. Zároveň dochází k erozi vybagrované části, kt