16 C 21/2022-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od 25. 6. [číslo] do zaplacení a úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za zpracování a doručení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ode dne [datum] úrokem ve výši 28 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“, do níž žalovaná zapsala své majetkové poměry. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalované přenechat peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek [částka] splatit v 60 týdenních splátkách po [částka] Částku [částka] převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované vyšla z údajů, které žalovaná vyplnila do karty zákazníka. Žalovaná do tzv. karty zákazníka písemně prohlásila, že pracuje jako prodavačka u zaměstnavatele [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, její příjem ze zaměstnání činí [částka]. Další čisté příjmy domácnosti činí [částka]. Její běžné výdaje činí cca [částka] a zahrnují externí splátky zápůjček ve výši [částka]. Dále uvedla, že má zápůjčku u jiné společnosti, nemá na své jméno veden bankovní účet ani kreditní kartu. Má vyživovací povinnost ke třem osobám, je rozvedená, bydlí v nájmu a nevlastní automobil. Žalovaná prohlásila, že proti její osobě nejsou vedeny exekuce. K zákaznické kartě žalovaná obchodnímu zástupci doložila pracovní smlouvu a potvrzení o přijmu za období 7 – [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem odeslaným dne [datum]. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzývána také předžalobní upomínkou. 4. Podle ustanovení § 1 druhé věty zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění zákona č. 43/2013 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 7. Podle ustanovení § 588 věty první občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaná ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 145/2010 Sb. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalované a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 11. V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. 12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná její právní předchůdkyni poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě listin od žalované. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že příjem žalované činil celkem cca [částka]. Dále je v zákaznické kartě uvedeno, že další čistý příjem domácnosti činí [částka], avšak právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezjišťovala, jaký je zdroj tohoto příjmu, jakou má povahu a nevyžádala si k jeho doložení žádné listiny. Tvrzený další příjem domácnosti žalované je přitom zásadní pro posouzení, zda má žalovaná volné prostředky pro splácení úvěru. Při zkoumání úvěruschopnosti žalované absentuje podrobnější zkoumání výdajů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla k dispozici žádné doklady prokazující výši výdajů žalované. Žalovanou uváděné výdaje v celkové výši [částka] se jeví nepřiměřeně nízké v situaci, kdy žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má vyživovací povinnost ke třem osobám a také splácí dřívější zápůjčku. Soud však nemá žádnou možnost, jak toto prohlášení žalované ověřit, když žalobkyně relevantní listiny prokazující výši výdajů žalované soudu nedo