ECLI: ECLI:CZ:OSNJ:2022:18.C.42.2022.1 Datum: 2022-10-20 Předmět: O zaplacení [částka] s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady žalované částky, když v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, na základě kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčky ve výši [částka] a [částka]. Součástí smluv byly smluvní podmínky. Žalovaný řádně zápůjčky nesplácel a vznikl mu proto na jistinách, poplatcích a úrocích dluh ve výši žalované částky.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření 2 smluv o zápůjčce, a to v prvém případě dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. Zápůjčka byla sjednána s úrokovou sazbou dle podmínek smlouvy (ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, č. smlouvy [číslo]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dluh žalobkyně vyčíslila na dlužnou jistinu ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka] (z platební historie účtu). Ve druhém případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. Zápůjčka byla sjednána s úrokovou sazbou dle podmínek smlouvy (ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, č. smlouvy [číslo]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dluh žalobkyně vyčíslila na dlužnou jistinu ve výši [částka] a poplatky ve výši [částka] (z platební historie účtu). Obě pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly řádně postoupeny na žalobkyni a to smlouvou o postoupení pohledávek včetně příslušenství a zajištění (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek).
4. Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila, že by právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jinak, než z listin doložených žalovaným, když však chyběl výpis z účtu a prověření v příslušných databázích dlužníků.
5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Dle ustanovení § 2391 odst. 1 o. z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.
7. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZosÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Princip odpovědného úvěrování, potažmo ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen novelou citovaného zákonného ustanovení provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., a to zavedením sankce pro případ, kdy věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno, věřitel musí dodržet vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu spotřebitele, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Zastal tedy takový výklad § 9 odst. 1 ZosÚ, že poskytovatel úvěru musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr (půjčku) a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru (půjčky) považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů spotřebitele vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. S ohledem na nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/2018 pak soud pro posouzení platnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce a její případný rozpor s dobrými mravy analogicky použil podmínky uvedené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 ve znění novely č. 43/2013 Sb. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, odst. 26 a rozhodl proto jak výše uvedeno z níže uvedených důvodů.
11. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyly řádně a platně uzavřeny předmětné smlouvy o zápůjčkách z důvodu porušení povinnosti, prověřit úvěruschopnost dlužníka, jak je specifikováno v ustanovení § 9 odst. 1 ZosÚ, což je dle zmiňovaného nálezu ÚS základní povinností věřitele.
12. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčky, přestože neměla řádně prokázánu úvěruschopnost žalovaného, kromě tvrzených příjmů a výdajů a doložených listin žalovaným. Je tedy zřejmé, že schopnost žalovaného dluhy splácet nebyla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena řádně a s odbornou pečlivostí. Jinak by právní předchůdkyně žalobkyně musela dospět k závěru, že nemá dostatek podkladů pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
13. S ohledem na výše uvedené pak si strany jsou povinny vrátit svá plnění. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, již obdržela od žalovaného v prvém případě částku [částka], zbývá uhradit žalobkyni [částka] (nedoplatek z částky [částka]), ve druhém případě obdržela částku [částka], zbývá uhradit žalobkyni [částka] (nedoplatek z částky [částka]), když k těmto úhradám soud žalovaného zavázal z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, zavázal ho soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení z jednotlivých částek ve výši stanovené v souladu s vyhláškou 351/2013 Sb.
14. Soud žalobu zamítl ve zbývající části žalované částky, když dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčkách mezi stranami nebyly uzavřeny platně z důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála odborné péče jako poskytovatel zápůjček náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet zápůjčky ve sjednaných splátkách a tuto odborně posoudit. Pečlivě a aktivně úvěruschopnost žalovaného nezjišťovala a neprověřovala s řádnou odbornou péčí, pročež nemohla učinit ani odpovídající závěr o jeho úvěruschopnosti. Nezbývá, než dospět k závěru o neplatnosti smluv o zápůjčkách, které podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. odporují zákonu (§ 9 odst. 1 ZosÚ).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 50,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [část
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.