24 C 217/2020-86 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou ze dne 13. 8. 2020, doručenou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne 17. 8. 2020, se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 264 807,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 14. 8. 2020 do zaplacení, představující škodu způsobenou žalobci tím, že v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019 došlo ke splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem z pozemků žalovaných na pozemek žalobce. Byly tak zničeny zde vybudované prvky okrasné zahrady v rozsahu 120 m2, neboť překrytí zeminou a následné prorůstání zaseté trávy poškodilo zasazené rostliny a zcela znehodnotilo estetický účel plochy pokryté kačírkem, tedy záměrně ponechané bez vegetace. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, se kterým sousedí pozemky žalovaných, a to pozemek parc. [číslo] zahrada ve vlastnictví žalovaného ad 1) a pozemek parc. [číslo] zahrada, který mají oba žalovaní ve společném jmění manželů, když pozemky účastníků se nacházejí v obci a k. ú. [obec]. Pozemky žalobce a žalovaných dělí příkrý sráz, přičemž niveleta pozemků žalovaných se nachází podstatně výše. Mezi pozemky účastníků není umístěna rozhrada takového typu, která by bránila stékání vody a snosu či sesuvu půdy z pozemků žalovaných na pozemek žalobce. Přesný okamžik vzniku škody není žalobci znám, neboť byl v této době v zahraničí a škodu zjistil po svém návratu. Po zjištění rozsahu škody žalobce škodu předběžně vyčíslil na částku 220 000 Kč bez DPH a dne 22. 10. 2019 o ní informoval žalované. Škodu pak šetřila [právnická osoba] pod číslem 2019, když dospěla k závěru, že nárok na pojistné plnění nevznikl. Pojišťovna přitom nijak nezpochybňovala vznik ani rozsah škody, její závěr však byl založen na zjištění, že dané riziko nekryje pojistná smlouva uzavřená žalovanými. Na tomto stanovisku pojišťovna setrvala i přes námitky žalobce. Následně se žalobce obrátil na žalované s novou výzvou ze dne 29. 6. 2020, ve které je s ohledem na to, že škody dosud nebyly odstraněny, vyzval k náhradě škody formou uvedení do původního stavu. Tento požadavek odmítl právní zástupce žalobců e-mailovou zprávou ze dne 1. 7. 2020. Žalobce si za účelem zjištění výše škody a přesného vymezení odpovědnosti žalovaných nechal vypracovat znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 22. 5. 2020„ Vyhodnocení zabezpečení výsevu trávníku na svažitém pozemku proti sesuvu z pozemku u rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66“ a znalecký posudek [číslo] 2020 ze dne 10. 7. 2020„ Posouzení výše nákladů na odstranění škody na pozemek u rodinného domu [ulice a číslo], [obec a číslo] 66“, když oba posudky zpracovala soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Závěry znaleckého posudku [číslo] 2020 potvrzují přesvědčení žalobce, že čerstvě založený trávník na pozemku žalovaných byl nedostatečně zabezpečen proti splavování a sesuvu zeminy. V daných podmínkách a s ohledem na svažitost pozemků i roční dobu znalkyně zjistila potřebu zajištění povrchu rašlovým úpletem a doplnění oplocení podhrabovými deskami, ani jedno z těchto opatření však žalovaní neprovedli. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] 2020 pak vyplývá, že obvyklá výše nákladů na uvedení pozemku žalobce do původního stavu činí 264 807,44 Kč. Tuto částku žalobce požaduje po žalovaných. Žalobce vycházel z obecné prevenční povinnosti žalovaných předcházet vzniku škody, která je doplněna odpovědností žalovaných vyplývající z vlastnictví pozemku. Přiměřenost opatření proti splavování a sesuvu půdy při výsadbě trávníku je nutno posuzovat dle konkrétních podmínek daných mimořádně velkou svažitostí a roční dobou, kdy lze výrazné srážky, bouřky či přívalové deště očekávat. Pak logicky vzniká i potřeba opatření, které by po vlastníku pozemku v jiném místě a čase nebylo možné požadovat, neboť by nebyly nezbytné. Ze závěrů znaleckého posudku [číslo] 2020 pak jednoznačně vyplývá, že taková opatření bylo možné a k prevenci vzniku škody i nezbytné provést, žalovaní tak však neučinili a tím porušili obecnou prevenční povinnost. Příčinná souvislost mezi jednáním žalobců a vznikem škody je dána tím, že původní stav jejich pozemků žádné riziko vzniku škody nevyvolával, toto riziko vzniklo až navrstvením nezpevněné zeminy. Nelze se dovolávat ani nahodilých faktorů, tedy počasí, když žalovaní zcela záměrně zakládali trávník v období, kdy je výskyt zvýšených a často i prudkých srážek obecně znám. Pokud by založený trávník zabezpečili způsobem navrhovaným znalkyní, ke škodě by nedošlo. V daném případě existuje možnost odstranění škody uvedením do původního stavu. Žalovaní to však výslovně odmítli a také s ohledem na obtížnou vykonatelnost rozhodnutí ukládajících nepeněžitá plnění proto žalobce požadoval náhradu vzniklé škody v penězích. Úrok z prodlení v zákonné výši žalobce požadoval ode dne následujícího po sepsání žaloby. 2. Žalovaní ve svém vyjádření ze dne 16. 11. 2020 navrhovali zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Potvrdili, že účastníci jsou sousedy. Pozemek žalobce parc. [číslo] se nachází pod pozemky žalovaných. Pozemky sice jsou ve svahu, v případě žalovaných se však nejedná o žádný prudký svah. Nelze tedy hovořit o„ mimořádně velké svažitosti“, když sklon svahu je vyšší pouze v případě pozemku žalobce, což je však v této věci bez významu, neboť škoda měla být způsobena z pozemků žalovaných, které se nachází nad pozemkem žalobce (nikoliv naopak). Podstatné je, že pozemky žalovaných se nenachází v příkrém svahu. Je přirozeným jevem, že voda stéká z výše položeného pozemku na níže položený pozemek. [příjmení] níže položeného pozemku ani nemůže požadovat, aby vlastník výše položeného pozemku svůj pozemek upravil (§ 1019 odst. 1 občanského zákoníku - dále jen „obč. zák.“). Byl to ostatně sám žalobce, kdo v místě plotu snížil odkopáním výšku půdy o cca 15 cm, kdy tento terénní útvar byl schopen zachytávat běžné snosy. Avšak ani tento útvar nebyl patrně schopen zachytit vodu z přívalového deště - lijavce, který se nad pozemky vyskytl a který stojí za vznikem škody. Pokud žalobce tvrdil, že v období od 24. 4. 2019 do 31. 5. 2019 došlo e splavení a sesuvu nezajištěné zeminy s travním semenem z pozemku žalovaných na pozemek žalobce, žalovaní připustili, že ke splavení části zeminy a travního semene skutečně mohlo dojít, a to výlučně v důsledku extrémních srážek, které se v květnu 2019 vyskytly. Jednalo se o mimořádně extrémní, abnormální srážky, které se projevily v krátkém čase, v důsledku nichž z kopce přitékalo obrovské množství vody, což plně dokumentuje fotografie pořízená v čase deště, na níž lze vidět masu přitékající vody. Výskyt extrémních srážek potvrdil i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) [právnická osoba], která prováděla šetření pojistné události. Dle ČHMÚ činil 20 minutový úhrn srážek 10,7 mm, což odpovídá dle tabulky kritických hodnot přívalových dešťů lijavci. Denní úhrn srážek byl 76,4 mm/m2, kdy úhrn srážek nad 30 mm/m2 je již meteorologicky významným jevem. Pojišťovna proto neshledala, že za vznik škody nesou odpovědnost žalovaní a žalovaní tento názor sdílí. V případě splavené zeminy se mohlo jednat o malé množství zeminy, v případě travního semene o množství vyšší, k sesuvu zeminy však nedošlo. Ke splavení došlo během jednoho abnormálního přírodního živlu a tedy nikoliv během dlouhého období, které uvádí žalobce. Za vzniklou škodu žalovaní nenesou právní odpovědnost, neboť neporušili žádnou konkrétní právní povinnost ani povinnost prevenční a vznik škody nezavinili. Žalovaní trávník založili zcela standardním způsobem a travní semeno zaválcovali do zeminy. Počínali si s běžnou opatrností, která je po nich vyžadována. Jednali tak, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat s běžnou opatrností a péčí (§ 2912 odst. 1 obč. zák.). Běžná péče je standardem jednaní podle § 2900 obč. zák., zakotvujícího prevenční povinnost a tento standard žalovaní dodrželi. Vzhledem ke sklonu pozemku a neočekávání abnormálních přívalových dešťů nebylo možno po žalovaných požadovat, aby činili další kroky, např. použili rašlový úplet a podhrabové desky, jak jim podsouvá žalobce, resp. jím oslovená znalkyně. Podhrabové desky by neměly v případě daných srážek žádný efekt, zda a jaký efekt by měl rašlový úplet, je otázkou, nicméně žalovaní neměli žádnou povinnost rašlový úplet použít, když obecně není doporučováno, aby jej použili. Náklady na jeho použití jsou v příkrém nepoměru s tím, jaká škoda hrozila a jak byla pravděpodobná. Současné právní úprava porušení prevenční povinnosti postihuje výhradně konání, tedy aktivní chování subjektu, nikoliv situaci pokud někdo nekoná, je-li tedy pasivní. V případě pasivity proto nelze vůbec konstruovat odpovědnost podle § 2900 obč. zák. Žalobce v tomto případě vytýká žalovaným pasivní jednání (nekonání) a nikoliv jednání aktivní. Žalovaní dále namítali, že za rozsah škody si nese v podstatné míře odpovědnost sám žalobce. Žalobce škodu zjistil ihned po svém návratu ze zahraničí (31. 5. 2019), tedy krátce po jejím vzniku. [obec] toho, aby žalobce způsobem přiměřeným okolnostem zakročil pro