24 C 248/2022-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu 2. 5. 2022, ve znění opravy žaloby ze dne 21. 8. 2022, bylo zaplacení částky 1 910 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 910 Kč od 15. 7. 2014 do zaplacení ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 6. 2014, uzavřené mezi singulárním právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitelem (postupitelem) na straně jedné a žalovanou jako vydlužitelem na straně druhé. 2. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 3. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 4. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále též„ ZoSÚ“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 8. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako zapůjčitel na straně jedné a žalovaná jako vydlužitel na straně druhé uzavřeli dne 9. 6. 2014 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek zapůjčitele [webová adresa]) smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčitel přenechal žalované prostřednictvím poštovní poukázky, vyplacené žalované dne 12. 6. 2014, peněžní částku ve výši 2 000 Kč k užití podle libosti, kterou se žalovaná zavázala zapůjčiteli vrátit (pod variabilním symbolem [číslo]) nejpozději do 13. 7. 2014, a dále se žalovaná zavázala zaplatit zapůjčiteli v téže lhůtě poplatek ve výši 660 Kč, celkem tedy částku 2 660 Kč. 11. Žalovaná zapůjčenou částku 2 000 Kč společnosti [právnická osoba] prokazatelně řádně a včas nevrátila, neboť podle tvrzení žalobce vrátila pouze 90 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 a žalované oznámila postoupení pohledávky doporučeným dopisem ze dne 18. 1. 2018, podaným k poštovní přepravě pro žalovanou dne 26. 1. 2018, ve kterém zároveň požádala žalovanou o zaplacení dlužné částky 3 021,77 Kč přímo žalobci. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy k úhradě, učiněné doporučeným dopisem ze dne 13. 1. 2020, podaným k poštovní přepravě pro žalovanou dne 22. 1. 2020. 12. Vzhledem k tomu, že zapůjčitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí podle § 9 odst. 1 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že nebylo zřejmé, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky splácet. Smlouva o zápůjčce ze dne 9. 6. 2014 je proto podle § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť zapůjčitel poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 9 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání zapůjčitele odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o zápůjčce ze dne 9. 6. 2014 za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ 13. Protože se žalovaná na úkor zapůjčitele bezdůvodně obohatila o částku 1 910 Kč, představující plnění z neplatného právního úkonu ve výši 2 000 Kč po odpočtu žalovanou zaplacené (vrácené) částky 90 Kč, má žalobce vůči žalované podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce (postupitel) plnil. Žalovaná, který dosud žalobci prokazatelně nevrátila částku 1 910 Kč, jíž zapůjčitel přenechal žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne 9. 6. 2014, je povinna žalobci tuto částku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla zapůjčitelem vyzvána k plnění ve lhůtě do 13. 7. 2014, je žalovaná ode dne 15. 7. 2014 v prodlení se splněním částky 1 910 Kč, takže je povinna platit z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše 8,05 % ročně odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (0,05 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto podané žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 1 910 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 910 Kč od 15. 7. 2014 do zaplacení, to vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). 14. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady řízení spočívají v soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) po 200 Kč a 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.