14 C 142/2022-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 148 751,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 148 751,52 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 148 751,52 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 74 měsíčních splátkách, vždy k 10. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně, měsíčními poplatky za pojištění typ B ve výši 224 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. [příjmení] svůj závazek splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek, když nezasílal splátky řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, banka přistoupila dne [datum] k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací ([příjmení], tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Před podáním žaloby žalovaný uhradil žalobkyni částku ve výši 51 000 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 17 210,51 Kč na kapitalizované úroky a poplatky a ve výši 33 789,89 Kč rovněž na kapitalizované úroky se sazbou 14,90 % ročně. Žalovaná částka ve výši 148 751,52 Kč se sestává z nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný dluh nesplatil ani poté, kdy ho žalobkyně vyzvala v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 občanského soudního řádu k zaplacení dlužné částky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 4. K jednání, nařízenému na [datum], se účastníci nedostavili, právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když se domnívá, že nárok žalobkyně v tomto sporu je opodstatněný a doložen všemi předloženými důkazními prostředky. Žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 5. Okresní soud v Novém Jičíně je mezinárodně příslušný k projednání věci podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech kapitola II oddíl 2 čl. 7 odst. 1) písm. a), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Dle písm. b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Dle odst. 2) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. V daném případě měl být závazek splněn, v místě sídla žalobkyně v obvodu Okresního soudu v Novém Jičíně. Rozhodným právem je dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím II) čl. 4 odst. 1. písm. b) české právo, tedy právo země, v níž má poskytovatel služby své obvyklé bydliště. 6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně – společnost [právnická osoba], na základě návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla akceptačním dopisem ze dne [datum] a poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 74 měsíčních splátkách po 3 335 Kč, přičemž tato částka se skládala z anuitní splátky ve výši 3 111 Kč a pojištění ve výši 224 Kč. Splátky byly splatné k 10. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. První splátka byla splatná dne [datum] a činila 2 645,25 Kč a výše každé další pravidelné měsíční splátky činila 3 335 Kč. Roční úroková sazba činila 14,90 % a RPSN činila 16,12 %. Celková částka, kterou měl klient zaplatit, činila 232 591 Kč. Klient měl pohledávku splácet bezhotovostně prostřednictvím účtu č. [bankovní účet]. V případě prodlení klienta s úhradou splátky byla banka oprávněna úročit dlužnou částku úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem. Dále byla banka oprávněna požadovat poplatky a pojištění, v případě, že bylo sjednáno a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah s klientem a prohlásit úvěr za ihned splatný (z návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum], z akceptace návrhu ze dne [datum], z Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba]). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, využila banka svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila (z oznámení o zesplatnění ze dne [datum]). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku postoupila žalobkyni (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal o úvěr ve výši 150 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti klienta banka standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala aktuální dluhy interní i externí, informace z externích úvěrových registrů ([příjmení], NRKI, [příjmení]), příjmy žadatele o úvěr, pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, životní minimum, náklady na bydlení, kontrolu Insolvenčního rejstříku – tento byl bez záznamu, kontrolu databáze neplatných dokladů, kontrolu interního [příjmení] listu – rovněž bez záznamu, vyhodnocení externích úvěrových registrů BRNI/NRKI – také bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie) a [příjmení] - nezjištěn aktuální dluh po splatnosti. Hodnocení úvěruschopnosti klienta je vždy individuální, v tomto případě klient dostal nabídku na základě průměrných příjmů na běžném účtu ve výši 18 309 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaný je svobodný, žije v pronajatém bytě, má úplné střední vzdělání a je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 23 100 Kč, nesplácí žádné jiné úvěry. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný k dnešnímu dni uhradil částku ve výši 51 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu ve výši 1 248,48 Kč, poplatky za pojištění ve výši 2 389,63 Kč, kapitalizované úroky z prodlení od [datum] do [datum] a kapitalizované úroky z úvěru od [datum] do [datum]. Ke dni vyhlášení rozsudku žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši 148 751,52 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný ovšem na tuto výzvu nereagoval. 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] částku ve výši 150 000 Kč. Celková splatná částka při řádném splácení činila 232 591 Kč a měla být splacena v 74 měsíčních splátkách, po 3 335 Kč, vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný k dnešnímu dni zaplatil žalobkyni částku ve výši 51 000 Kč. <i>8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>11. Podle ustan