14 C 56/2023-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 640 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi postupitelem společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně, jako věřitel uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovanému poskytnul úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit do [datum]. Žalovaný před podáním žaloby zaplatil pouze částku 3 000 Kč a sjednanou částku tak nevrátil řádně a včas. Dluží proto žalobkyni celkem částku 10 640 Kč, která sestává ze zůstatku jistiny ve výši 8 000 Kč, úroku ve výši 2 277 Kč a smluvní pokuty ve výši 363 Kč. Žalobkyně dále nárokuje příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení. Žalobkyně v žalobě nijak netvrdila ani neprokazovala, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně jakkoli zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 2. Usnesením č. j. 14 C 56/2023 - 7 ze dne 25. 4. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet, aby tyto doklady řádně označila a doložila soudu. Na tuto výzvu soudu žalobkyně nijak nereagovala. Pouze ve své žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB, NRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Současně žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými listinnými doklady, které žalovaný předkládal věřiteli k prokázání své úvěruschopnosti. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). 5. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] se předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] zavázala půjčit žalovanému částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr do [datum]. Účastníky bylo sjednáno úrokové navýšení ve výši 2 277 Kč. Celková splatná částka činila 13 277 Kč (ze smlouvy o úvěru [číslo]). Žalovaný vedenou částku ve lhůtě žalobkyni nezaplatil, když před podáním žaloby uhradil pouze částku 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 10 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jistiny. Žalovaný do dnešního dne, ani přes výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum], žalobkyni dlužnou částku neuhradil (z výzvy ze dne [datum]). 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout a poskytl žalovanému, který ve vztahu vystupoval jako spotřebitel, částku 11 000 Kč spolu s úrokem ve vši 2 277 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, avšak v termínu splatnosti, který byl dohodnut na [datum] nezaplatil ničeho, ani přes písemné výzvy. Od [datum] je tak v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na jistině částku 8 000 Kč. V řízení žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně jakkoli zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. 7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, [obec a číslo]. července 2023požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá žalovaných nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z těchto důvodů soud v souladu s ustanovením § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu ze dne [datum] jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 13. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku 11 000 Kč a vrátil pouze 3 000 Kč, je tak v prodlení s úhradou částky 8 000 Kč. Proto soud žalobě v této části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 8 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení § 573 Občanského zákoníku má za to, že zásilka (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě), zaslaná prostřednictvím poštovních služeb, je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne [datum] na základě výzvy žalobkyně, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 226 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve