14 C 88/2023-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 575,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit celkem částku 33 920 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč + souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč) formou 53 týdenních splátek ve výši 640 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 14 344,33 Kč. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s plněním svých závazků, smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy ke dni [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], uzavřenou mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l. došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l.. oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku ani přes písemnou upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 33 920 Kč, z čehož 13 920 Kč měl představovat souhrnný poplatek. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. První splátka byla splatná do 7-mi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo]). Podle článku 5. Smluvních podmínek se účastníci smlouvy dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní půjčku. Podle článku 8 Smluvních podmínek se účastníci smlouvy dohodli, že pro případ, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [právnická osoba] právo požadovat uhrazení celé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka (Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce). Podle žalobkyně bylo žalovaným zaplaceno pouze 14 344,33 Kč, které byly přednostně započítány na souhrnný poplatek. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] S.á.r.l., došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] S.á.r.l.. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] S.á.r.l.. oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila na žalobkyni. (Ze smluv o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne [datum], z podacího lístku). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit částku 33 920 Kč v týdenních splátkách po 640 Kč, když první splátka byla splatná do sedmi dnů od poskytnutí částky 20 000 Kč. Žalovaný zaplatil na dluh pouze 14 344,33 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve dne [datum] postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně touto společností byla dále dne [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu, avšak ničeho nezaplatil. 5. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaný závazkový právní vztah mezi účastníky vznikl ke dni [datum], tak podle ust. § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku byl shora uvedený skutkový stav posuzován podle dosavadních předpisů platných a účinných právě k uvedenému dni, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Postoupení pohledávky pak bylo posuzováno podle zákona účinného ke dni postoupení, tj. podle zákona 89/2012 Sb. <i>6. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále OZ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném době uzavření předmětné smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.</i> <i>9. Podle ustanovení § 39 OZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>11. Podle ustanovení § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 12. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Po právní stránce byla věc vyhodnocena tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o půjčce dle shora citovaného § 657 a následujících OZ. Obsah práv a povinností byl sjednán ve smlouvě o půjčce a ve Smluvních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou smluvní povinnost a poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peníze včetně sjednaného poplatku v dohodnutých lhůtách nesplnil, když zaplatil pouze 14 344,33 Kč. Přitom však, pokud se týká smluveného poplatku, zkoumal soud, zda jeho výše byla sjednána v souladu s dobrými mravy. Výše sjednaného poplatku za poskytnutí půjčky byla 13 920 Kč, což představuje 70 % z půjčené částky za 53 týdnů. K otázce přiměřenosti odměny věřitele poskytujícího půjčky se vyslovil Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22.3.2014 publikovaném ve [příjmení] komentované judikatury (ročník 2012). Podle tohoto rozsudku není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jež má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Za nemravný a obcházející zákon z hlediska ustanovení § 39 občanského zákoníku či speciálních předpisů na ochranu spotřebitelů označil v tomto rozhodnutí zisk věřitele (v němž je zahrnut úrok z úvěru i poplatek) nad 30 % půjčené částky při půjčce trvající 13 měsíců. V daném případě měl žalovaný zaplatit na souhrnném poplatku, který není blíže specifikován a je ho tedy nutno chápat za odměnu za půjčku, 70 % z půjčené částky za období 53 týdnů, což se jeví dle uvedeného rozhodnutí VS v [obec] jako zcela nepřiměřené; přiměřených 30 % zisku v daném případě z půjčky ve výši 20 000 Kč pak představuje částku 6 000 Kč. V projednávané věci tedy soud v souladu s výše uvedenými závěry shledal částku přesahující 6 000 Kč na souhrnném poplatku za poskytnutí půjčky za rozpornou s dobrými mravy a posuzovanou smlouvu proto v této části za neplatnou dle ust. § 39 OZ. Protože žalovaný při půjčce 20 000 Kč měl, dle uvedeného, zaplatit žalobkyni celkem částku 33 920 Kč, avšak dosud zaplatil pouze částku 14 344,33 Kč, je nárok na zaplacení jistiny důvodný co do částky 5 655,67 Kč a na poplatku co do částky 6 000 Kč. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl ohledně částky 11 655,67 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky jistiny ve výši 11 655,67 Kč dle ustanovení § 517 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., jehož požadovan