16 C 151/2023-40 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 654,03 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 719,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 267,08 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 061,48 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 3 949,13 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil celkem 21 000 Kč, přičemž poslední platbu provedl dne [datum]. Celková dlužná částka činila na jistině úvěru 3 949,13 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 112,35 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 815,36 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 344,28 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 666,87 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] se dne [datum] smlouvou o úvěru zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr a úrok 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách 1 992 Kč. [příjmení] 15 000 Kč byla poskytnuta v hotovosti. Přílohou smlouvy byl předpis splátek a informace o zpracování osobních údajů. (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]) 5. Žalovaný dne [datum] v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má základní vzdělání, nevyživuje žádné osoby ve věku do 26 let, je aktuálně zaměstnán od [datum] se mzdou 6 867 Kč měsíčně a jiné příjmy nemá. Na bydlení hradí 3 410 Kč, ostatní pravidelné výdaje na jídlo, dopravu a osobní náklady uvedl ve výši 1 000 Kč, splátky neuvedl žádné. K žádosti o úvěr žalovaný obchodnímu zástupci doložil výplatní pásky za srpen a září 2019 a pracovní smlouvu. Dále předložil občanský průkaz. (zjištěno ze žádosti o úvěr) 6. Žalovaný uhradil v období od [datum] do [datum] splátky v celkové výši 21 000 Kč (zjištěno z transakční historie) 7. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek) [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Odeslání dopisu nebylo doloženo. (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]) 8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]) 9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr s úrokem a náklady v celkové výši 27 888 Kč uhradit ve splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr a dále ze dvou výplatních pásek a pracovní smlouvy, které však nebyly soudu doloženy. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně uhradil 21 000 Kč. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. 15. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 16. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 19. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. 20. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k n